15 C 397/2017-43 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se jako provozovatelka distribuční soustavy domáhala zaplacení náhrady škody za neoprávněné dodávky zemního plynu ve výši 2 483,91 Kč. Žalobu zdůvodnila tím, že pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu mezi žalovanou a obchodníkem s plynem, ukončil obchodník s plynem tento smluvní vztah se žalovanou na odběrném místě [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa žalované]. Pak pokud se žalobkyni nepodaří demontovat ve lhůtě 30 dnů měřící zařízení, je odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný. 2. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná odebírala na adrese výše uvedené v období od [datum] do [datum] plyn, aniž by měla uzavřenou smlouvu o dodávce plynu. Došlo tak k neoprávněné distribuci plynu. Dne [datum] vystavila žalobkyně fakturu [variabilní symbol] za období od [datum] do [datum] na částku 2 483,91 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn a doručila ji žalované. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla [číslo] na odběrném místě k čtrnáctému dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa, stav 181 m3 (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhl. [číslo] Sb – viz. protokoly o neúspěšných pokusech demontáže ze dne [datum], [datum]) a stavem měřidla ke dni [datum], kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení, se stavem měřidla 224 m3. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě škody, která ji vznikla rovněž předžalobní upomínkou. 3. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Žalovaná i přesto, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ze strany obchodníka s plynem ukončena, plyn i nadále v uvedeném období odebírala. 4. [příjmení], kterou žalobkyně nyní žaluje, odpovídá náhradě za skutečný odběr plynu, který byl zjištěn jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě ke dni ukončení smlouvy (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb., v platném znění, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu) a stavem měřidla ke dni, kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení. 5. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřicího přístroje reálně určit.“ Ač se toto řízení týkalo odběru elektřiny, soud má za to, že ho lze analogicky užít i na případy neoprávněného odběru plynu. 6. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušila, dostala se s placením do prodlení. 7. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 483,91 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.