32 C 164/2020-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 22.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o úvěru na splátky“ [číslo] kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum] (smlouva o úvěru dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen o. z.), na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalobce dále v žalobě uvedl, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ač dle předložené smlouvy šlo o smlouvu o zápůjčce, požadoval, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněná zástupcem žalobce + Podací lístek ze dne [datum] + Dohoda o odeslání předžalobních výzev ze dne [datum] a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný u ústního jednání dne [datum] uvedl, že Smlouvu, která mu byla soudem předložena k nahlédnutí, nikdy neuzavřel, vidí ji poprvé. Peníze v částce 15.000 Kč mu nepřišly. [příjmení] [jméno] [příjmení], které dle sdělení soudu patřil účet, na který částka 15.000 Kč došla, je jeho sestra. Žalovaný dále uvedl, že uplatňuje námitku promlčení dluhu. 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky [právnická osoba] doručené soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] nepatří žalovanému, ale [jméno] [příjmení], [datum narození] (na čl. 19) + Výpisem z běžného účtu [jméno] [příjmení], měl soud za prokázané, že došla platba od právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] ve výši 15.000 Kč dne [datum] (na čl. 20). Smlouvou o úvěru na splátky [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovaným, měl soud za prokázané, že údaje ve smlouvě uvedené patří žalovanému, tzn. osobě zcela odlišné od osoby, které finanční prostředky reálně na účet došly. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce ze dne [datum] – měl soud za prokázané vyplacení částky 15.000 Kč z účtu právního předchůdce žalobce na účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], tzn. osobě zcela odlišné od osoby, které finanční prostředky reálně na účet došly. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněná zástupcem žalobce + Podací lístek ze dne [datum] + Dohoda o odeslání předžalobních výzev ze dne [datum], měl soud za prokázané, že tyto byly zasílány žalovanému, nikoliv osobě, které finanční prostředky na účet reálně došly. 5. Z výše uvedeného nade vší pochybnost vyplývá, že žalovaný neměl a nemá pranic společného s úvěrem, který žalobce prokazuje připojenými důkazními prostředky – tj. listinnými důkazy, které soud podrobněji rozebral v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, jinak řečeno žalobní tvrzení, která obsahuje žaloba se absolutně ve všem míjejí s důkazními prostředky předloženými žalobcem. Vzhledem k tomu, že žalobce se z vlastní vůle nezúčastnil ústního jednání, které se ve věci konalo, nemohl soud žalobci poskytnout při tomto ústním jednání příslušné poučení, a soud tak na základě žalobcem předložených důkazních návrhů – listinných důkazů, musel žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalobce neunesl ani částečně důkazní břemeno. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého:„ Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ V daném případě byl žalobce zcela neúspěšný – byl by to tedy žalovaný, kdo by měl nárok na náhradu nákladů řízení, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 7. Soud pro úplnost dodává, že i za situace, kdy by finanční prostředky skutečně došly na účet žalovanému, a nikoliv zcela odlišné osobě, by soud musel žalobu zamítnout vzhledem k tomu, že žalovaný uplatil námitku promlčení a tato námitka je důvodná, neboť finanční prostředky byly poskytnuty dne [datum], avšak žaloba proti žalovanému byla podána až [datum], tzn. až poté, co uplynula tříletá zákonná obecná promlčecí lhůta dle občanského zákoníku. 8. Žalovaný se po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal odvolání proti tomuto rozsudku.