32 C 233/2020-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 14.990 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 4.388,20 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.555,97 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, splatnost úvěru nastala ke dni [datum], a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 14.990 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou 10.000 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1.365,73 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3.379,27 Kč a poplatkem za pojištění 245 Kč. Žalobce dále požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky + Informací o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k věci vyjádřil ústně – telefonicky, kdy soudce za hlasitého příposlechu žalovanému zatelefonoval na telefonní číslo [tel. číslo] přímo z jednací síně, takže telefonní hovor vyslechla i přítomná zástupkyně žalobce. Žalovaný uvedl, že dluhu si je vědom a pro případ, že mu budou povoleny splátky ve výši 1.000 Kč měsíčně, nepožaduje odročení jednání a zúčastnit se jednání chtěl pouze proto, že chtěl požádat o tyto splátky. Žalovaný dále uvedl, že v den konání ústního jednání jel na montáž mimo [obec], a o tomto se dozvěděl až předchozího dne večer a nemohl tak svoji nepřítomnost omluvit dříve. Žalovaný uvedl, že pracuje jako montér na stavbách, jeho průměrná čistá mzda činí cca 15.000 Kč měsíčně, žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, má i jiné dluhy, kdy na 2 exekuce splácí po 1.000 Kč měsíčně, tj. 2 krát 1.000 Kč měsíčně. Žalovaný souhlasil, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti, a požádal o povolení splátky ve výši 1.000 Kč měsíčně. 4. Zástupkyně žalobce uvedla, že souhlasí s návrhem žalovaného, aby dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení hradil v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 10.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 58 týdenních hotovostních splátkách po 305 Kč, dále celkové náklady zákazníky spojené se spotřebitelským úvěrem 17.690 Kč, tvořené jistinou 10.000 Kč, úroky z úvěru 1.400 Kč, doplňkovou službou – hotovostním inkasem splátek 4.000 Kč, poplatkem 2.000 Kč a pojištěním 290 Kč s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 206 %. Kartou zákazníka Žádostí o zápůjčku ze dne [datum], měl soud za prokázané, že žalobce řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, kdy z této karty vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán od září 2011 u zaměstnavatele [anonymizováno] – [právnická osoba] s pravidelným čistým měsíčním příjmem cca 12.600 Kč, s tím, že tehdy měl již dva úvěry, jeden od [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 10.000 Kč, který splácel v měsíčních splátkách po 1.300 Kč, a druhý od [právnická osoba] ve výši 8.000 Kč, který splácel v měsíčních splátkách po 1.000 Kč, dále z této karty zákazníka vyplývají i celkové výdaje ve výši 10.300 Kč pokrývající všechny pravidelné výdaje a platby žalovaného s tím, že použitelný příjem na splátku úvěru právnímu předchůdci žalobce činil 2.300 Kč měsíčně. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum] – učiněnou zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne [datum], měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 6. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. Z obsahu spisu a výše podrobně rozebraných listinných důkazů je zřejmé, že žalobce řádně zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. 7. Soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný uvedl, že svého dluhu vůči žalobci je si vědom – jak bylo podrobněji vyloženo výše v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozsudku. 8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4.672 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 2.600 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a za jeden úkon právní služby 1.700 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a jedním režijním paušálem 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 600 Kč a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 672 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.