32 C 317/2019-64 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 55.006,96 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23.300 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu se smluvními úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 18.936 Kč od [datum] do zaplacení – to vše jednak z titulu„ Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru“ [číslo] kterou údajně uzavřel žalobce se žalovaným dne [datum] (smlouva o úvěru dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen o. z.), na základě které žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný údajně úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách a proto žalobce využil svého oprávnění a pohledávku zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu. A dále z titulu„ Smlouvy o inkasní službě“, která dle sdělení žalobce na Žádosti o zřízení inkasní služby je součástí smluvní dokumentace, tzn., patrně tvořila součást výše uvedené„ Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru“ [číslo]. Dlužná částka ve výši 55.006,96 Kč byla tvořena následujícími položkami: zbylá část jistiny 15.000 Kč, zbylá část úroků z úvěru 12.780,96 Kč, zbylá část inkasní služby 4.464 Kč, zbylá část doplňkové služby Podpora – odklad 3.340 Kč, zbylá část doplňkové služby Podpora – nemoc 5.616 Kč, zbylá část doplňkové služby Podpora – práce 5.616 Kč, náklady na upomínky k zaplacení 800 Kč, smluvní pokutou za prodlení úvěru dle ustanovení V. smlouvy o úvěru 7.500 Kč (dle posledního odstavce tohoto bodu). Žalobce dále požadoval smluvní úroky z prodlení a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky [právnická osoba] na dotaz soudu došlé soudu dne [datum] (na čl. 44) + Výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet] za měsíc červenec 2019 – měl soud za prokázané, že uvedený účet je veden na žalovaného a že dne [datum] na tento účet došla z účtu žalobce č. [bankovní účet] platba ve výši 12.000 Kč. Detailem pohybu – Bezhotovostní platba ve výši 12.000 Kč ze dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] měl soud za prokázané, že tohoto dne byla převedena částka 12.000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet], jak již soud zjistil z prvního výše uvedeného důkazního prostředku, tj. [právnická osoba] na dotaz soudu, patřil tento účet skutečně žalovanému. Detailem pohybu – Bezhotovostní příjem ve výši 10 Kč ze dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] měl soud za prokázané, že z účtu žalovaného došlo 10 Kč na účet žalobce. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] včetně příloh + Žádostí o zřízení inkasní služby + Žádostí o doplňkové služby podpora – přičemž tyto listiny jsou nepodepsané vlastnoručně žalovaným a jsou datovány dnem [datum] – měl soud za zjištěné znění těchto listin: Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] která čítá 27 stran, přičemž na straně 14 je příloha [číslo] Smlouva o inkasní službě, na straně 17 následuje příloha [číslo] Dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), na straně 21 je příloha [číslo] Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, a až na straně 26 následuje žádost o zřízení inkasní služby a na straně 26 dále následuje žádost o doplňkové služby PODPORA. Printscreenem mobilního telefonu – o zřízení inkasa neměl soud za prokázané, že se jedná o autentický obraz účtu žalovaného, neboť mobilní bankovnictví zpravidla neumožňuje printscreen vůbec pořídit. E-mailem od žalobce žalovanému ze dne [datum] měl soud za prokázané znění toho e-mailu, zejména to že byl zaslán na adresu [email], přičemž takto označený e-mail si mohl samozřejmě založit kdokoliv, a vůbec tak není jisté, zda žalobce takto komunikoval skutečně se žalovaným, nebo byl sice možná autentické e-mail opět zneužit jinou osobou. Listinou nazvanou:„ Věc: Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce“ ze dne [datum] měl soud za prokázané: soud zjistil, že listina byla adresovaná žalovanému na adresu [adresa žalovaného], tzn. na adresu, která není ani nikdy nebyla adresou trvalého pobytu žalovaného dle evidence v centrální evidenci obyvatel, k listině není přiložen poštovní podací arch, který by prokazoval předání této listiny k přepravě; a soud nemá na jisto postavené, zda žalobce žalovanému tuto listinu vůbec odeslal a zda se žalovanému případná zásilka žalobce vůbec do dispozice dostala. Následujícímu listinami: Upomínka [číslo] ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum] – zásilka adresována na jinou adresu než je uvedena v Centrální evidenci obyvatel, Upomínka [číslo] Poslední upomínka před zesplatněním úvěru ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum] – zásilka adresována na jinou adresu než je uvedena v Centrální evidenci obyvatel a vzhledem k tomu neměl soud za prokázané, že se zásilky dostaly do dispozice žalovaného. Následující listinou: Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum] – zásilka adresována na jinou adresu než je uvedena v Centrální evidenci obyvatel a vzhledem k tomu neměl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu a že se zásilky dostaly do dispozice žalovaného. Znaleckým posudkem [číslo] – [rok] ze dne [datum] měl soud za prokázané znění tohoto posudku, a zejména jeho závěr dle kterého znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] míní, že:„ Úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí a používá [právnická osoba] u spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřené ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Společnost [název žalobkyně] posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu i mírně nad rámec zákona. V případě zajištění úvěru nemovitostí společnost nepoužívá nemovitosti ve výrazném nepoměru vzhledem k poskytovaným částkám a ani nezajišťuje do celé hodnoty nemovitosti, ale pouze k poměrné části.“ S těmito závěry znalce soud kategoricky nesouhlasí, neboť celou smlouvou o spotřebitelském úvěru se jako červená nit vine evidentní snaha žalobce na úvěr na nepatrnou částku, zde pouhých 12.000 Kč, nabalit množství nepřehledných nároků různě nazývaných a umně maskujících pravou podstatu věci, tj. absolutní jednostrannou výhodnost smluvních ujednání ve prospěch žalobce a v neprospěch žalovaného. Zprávou ČNB nazvanou Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru k [datum], mezi nimiž je uvedena i [právnická osoba] měl soud za prokázané, že žalobce je společností vlastnící licenci ČNB jako nebankovní poskytoval spotřebitelského úvěru. Auditní zprávou produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázaný závěr této auditní zprávy, a to, že:„ V případě porušení závazku spotřebitelem společnosti (žalobci) nic nebrání, aby požadovala na základě smlouvy celkovou cenu poskytnuté doplňkové služby.“ Z tohoto je dle názoru soudu patrné, že společnost na sebe nebere za úplatu riziko, že klient nebude řádně splácet úvěr v případě nahodilé události, jako je nemoc, ztráta zaměstnání, smrt apod. Dle názoru soudu vlastně tyto tzv.„ služby“ žádnými službami, které by měly být jakkoliv honorovány ze strany žalovaného, nejsou a opět se zde jedná pouze o taktiku žalobce, která spočívá v tom nabalit množství nepřehledných nároků různě nazývaných a umně maskujících pravou podstatu věci, tj. absolutní jednostrannou výhodnost smluvních ujednání ve prospěch žalobce a v neprospěch žalovaného. Listinou nazvanou:„ Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček – rozdíl v sankcích může činit pětinásobek“ ze dne [datum] měl soud za prokázané, že v tomto výzkumu alespoň dle žalobcem k důkazu předloženého článku vůbec nejsou zohledněny všechny následky případného neplnění smlouvy ze strany úvěrovaných, neboť nebyla odhalena taktika žalobce, která spočívá v tom nabalit množství nepřehledných nároků různě nazývaných a umně maskujících pravou podstatu věci, tj. absolutní jednostrannou výhodnost smluvních ujednání ve prospěch žalobce a v neprospěch žalovaného. Následujícímu listinami: Printscreen vyhledávání v Centrální evidence exekucí Exekutorské komory ČR ze dne [datum] – u rodného čísla žalovaného počet nalezených výsledků 0, Printscreen vyhledávání v Insolvenčním rejstříku ze dne [datum] – u rodného čísla žalovaného počet nalezených dlužníků 0, Printscreen vyhledávání Nebankovního registru.cz ze dne [datum] – u rod