50 C 123/2020-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 29 892 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 17 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 2 380 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, odměnu za administrativní činnost 3 400 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 517 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 8 497,82 Kč, neuhrazené úhrady 2 688,18Kč, kapitalizovaný úrok 3 309,08 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 171,75 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 15 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 2 100 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 14 185,14 Kč, dlužné úhrady ve výši 4 520,86 Kč, kapitalizovaný úrok 4 645,18 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 737,68 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný ke dni podpisu žádosti požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 17 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že ze mzdy má příjem [částka]. Výdaje žalovaného za bydlení byly uvedeny v částce [částka], ostatní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka]. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 2 380 Kč. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 3 400 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 6 800 Kč, pojištění 406 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 29 986 Kč v 58ti splátkách po 517 Kč měsíčně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 12 986Kč Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaný zaplatil celkem 18 800 Kč. 6. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný ke dni podpisu žádosti požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že ze mzdy má příjem [částka] a z brigády pak [částka]. Výdaje žalovaného za bydlení byly uvedeny v částce [částka], ostatní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka]. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 2 100 Kč. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 6 000 Kč, pojištění 406 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 26 506 Kč v 58ti splátkách po 457 Kč měsíčně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 11 506 Kč Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaný zaplatil celkem 7 800 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 43 912,42 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaný byl uvedenou upomínkou rovněž upozorněn na zesplatnění úvěru. 10. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. Nebyly ze strany žalovaného předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpis z účtu atp.) 11. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka]. 12. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění. 13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 14. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 15. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán, avšak jeho příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalovaného však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výno