50 C 16/2020-29 — Okresní soud v Mostě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 833,32 K s příslušenstvím a dále částky 9,20 Kč jako smluvní pokuty a účelných nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 2 000 Kč. Podle žaloby si žalovaná dne [datum] zřídila osobní uživatelský účet na internetovém portálu [právnická osoba], a to tak, že vyplnila registrační formulář, v němž uvedla své identifikační a kontaktní údaje a vyjádřila vůli být vázána všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] (dále jen„ VOP“). [právnická osoba] při registraci ověřila její totožnost mimo jiné i kontrolou shody identifikačních údajů žalované a identifikačních údajů, náležejících k bankovnímu účtu [bankovní účet], na který by následně měl být poskytnut úvěr, čímž bylo zřízení osobního účtu úspěšně dokončeno. Po zřízení osobního účtu dle čl. 4 VOP, žalovaná zažádala u [právnická osoba] o spotřebitelský úvěr ve výši 1 000 Kč [právnická osoba] žádost žalované přijala, ověřila na základě zajištěných podkladů její úvěruschopnost, zhodnotila ji jako dostatečnou pro požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání a žádost o poskytnutí úvěru akceptovala. Dne [datum] pak žalované schválenou výši spotřebitelského úvěru poskytla na její ověřený bankovní účet, čímž byla za pomoci prostředku komunikace na dálku uzavřena smlouva o půjčce a [právnická osoba] splnila svou povinnost z takové smlouvy plynoucí. Závazkem žalované bylo vyplacenou půjčku vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti dlužnou částku uhradila pouze částečně a dostala se tak do prodlení. Pro případ prodlení žalované, si [právnická osoba] a žalovaná sjednaly v čl. 8 smlouvy o půjčce nárok [právnická osoba] na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, v článku 9 pak úhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku, který je přílohou [číslo] smlouvy o půjčce a dle článku 12 smlouvy o půjčce zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávky se žalobkyní, na základě které došlo k postoupení pohledávky [právnická osoba] na žalobce. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení se dluh žalované skládal z: neuhrazené jistiny ve výši 833,32 Kč; účelně vynaložených nákladů na vymožení dlužné pohledávky ve výši 2.000 Kč; smluvní pokuty a úroku z prodlení v kapitalizované výši 9,20 Kč; celkem tedy činil částku ve výši 2.842,52 Kč Ani po postoupení však ze strany žalované nedošlo k úhradě. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy [číslo] dne [datum] soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsána, je uvedeno, že zápůjčka ve výši 1 000 Kč je poskytována jako bezúročná, povinnost k placení nákladů na vymáhání pohledávky v případě prodlení s jejím placením je odkazem na sazebník žalobkyně, v případě žalované jsou pouze uvedeny údaje o telefonním čísle, rodném čísle a emailové spojení. Ve smlouvě je uveden datum splatnosti jeden měsíc. Podle výpisů z účtu měla právní předchůdkyně žalobkyně zaslat na účet označený ve smluvních dokumentech jako účet žalované, dne [datum], částku 1 000 Kč. Z předložené předžalobní upomínky ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů ode dne odeslání výzvy. Z přiloženého poštovního archu soud zjistil, že k poštovní přepravě byla zásilka odevzdána dne [datum]. Z předloženého oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky byla konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně). Z dokumentu označeného jako„ smlouva“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o zápůjčce“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s právní předchůdkyní žalobkyně byla skutečně žalovaná; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalované, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalované. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalované na účet přišla částka 1 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Pokud žalobkyně na jistině požadovala částku 833,32 Kč, je tuto nutno považovat za bezdůvodné obohacení. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 1 000 Kč, která byla poukázána na účet žalované. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné zasílání upomínek, poplatek za poskytnutí úvěru a úrok. S ohledem na shora uvedené pak soud nárok na zaplacení smluvní pokuty, kapitalizovaného úroku a nákladů na vymáhání zamítnul. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla v řízení převážný úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 3 x 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst.5, vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% sazbou daně z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích. Předmětem řízení bylo plnění nepřevyšující 50 000 Kč, žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, obdobném jako v řízeních, vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 11C 88/2019, 15C 171/2019, 12C 145/2019 soud rozhodl o odměně advokáta podle § 14b AT, nikoli podle § 7 AT.