12 C 422/2020-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že je provozovatelem distribuční soustavy a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny. Zaměstnanci [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, dne [datum] kontrolou [číslo] zjistili, že žalovaný 1 a žalovaná 2 (dále jen„ žalovaní“) provádějí na adrese [adresa žalovaného a žalované]. Kontrolou elektroměrového rozvaděče umístěného na chodbě bytového domu bylo zjištěno jednofázové vodivé spojení vodičů v ukončovací krabici, která byla osazena po demontovaném elektroměru. Přívodní a odvodní fázové vodiče, které slouží pro připojení elektroměru, byly vodivě spojeny. Hlavní jistič 1 x 25A byl v zapnuté poloze. Do bytu tak proudila neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Za přítomnosti Policie České republiky byl odběr bez měřicího zařízení zdokumentován a ukončen. Celkovou částku nákladů ve výši 10 915,41 Kč vč. DPH představuje paušální náhrada, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru [právnická osoba] [anonymizováno]. Tuto částku zaplatila žalobkyně [příjmení] [jméno] a nyní ji požaduje zaplatit po žalovaných. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Soud rozhodoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Zjištěný skutkový stav je následující. Z pravomocného trestního příkazu vydaného zdejším soudem dne 1. 4. 2020, č. j. 42 T 30/2020 – 80 soud zjistil, že žalovaní od blíže nezjištěného času ode dne [datum] do dne [datum] v ulici [ulice a číslo], [obec] v 7. patře bytového domu v bytě o velikosti 3+1 za výtahem neoprávněně odebírali elektrickou energii po svévolném propojení fázových vodičů v elektroměrovém rozvaděči. Tím způsobili škodu ve výši 5 520 Kč. Trestním příkazem byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně uvedenou škodu nahradit. Se zbytkem nároku byla poškozená – žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že tento neoprávněný odběr zjistili a následně ukončili zaměstnanci [anonymizována dvě slova]. Z čestného prohlášení žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila [anonymizována dvě slova] žalovanou částku představující náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Tuto částku nyní požaduje žalobkyně zaplatit po žalovaných z titulu náhrady škody. Z vystavené faktury žalobkyní ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovaným lhůtu k plnění do [datum]. Od [datum] jsou žalovaní v prodlení s placením žalované částky. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. 6. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 7. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 10 % ročně. 8. Dle § 2915 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně. 9. Na základě výše uvedeného soud rozhodl tak, že přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že žalovaní na výše uvedeném místě neoprávněně odebírali elektřinu. Z tohoto důvodu musela žalobkyně vynaložit náklady na zjištění a zamezení tohoto neoprávněného odběru. Výše nákladů na zjištění a zamezení neoprávněného odběru elektřiny představuje škodu, která žalobkyni vznikla z důvodu protiprávního jednání žalovaných. Tuto škodu mají škůdci – žalování ze zákona povinnost nahradit. Proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalovaným zaplatit částku včetně úroků z prodlení společně a nerozdílně. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 915,41 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.