15 C 170/2021-19 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se jako provozovatel distribuční soustavy zemního plynu domáhala po žalovaném vydání předmětného měřícího zařízení, které se nachází v odběrném místě žalovaného [příjmení] [číslo] v bytě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], [obec] – [obec], a žalovaný jej dosud žalobkyni dobrovolně nevydal. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný, který je uživatelem měřícího zařízení specifikovaného ve výroku rozsudku, a to v místě spotřeby [číslo] v bytě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], [obec] – [obec], (viz Protokol o osazení Plynoměru ze dne [datum], [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]), řádně neuhradil platby za odebraný plyn, a proto obchodník s plynem požádal žalobkyni jako provozovatele distribuční soustavy o přerušení nebo ukončení dodávky plynu, což nebylo možné z důvodu nepřístupnosti měřidla (viz protokol o odečtu Plynoměru dne [datum], Žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do Odběrného místa). Z tohoto důvodu žalobkyně přistoupila k odebrání specifikovaného plynoměru. Ani jeden z uvedených dnů žalovaný odebrání plynoměru neumožnil, ačkoli byl k jeho zpřístupnění vyzván (viz výzvy ke zpřístupnění Plynoměru ze dne [datum], [datum] a [datum] včetně dokladu o odeslání a doručení, Protokol o demontáži měřidla s pokusem o demontáž ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně předžalobní výzvou k součinnosti vedoucí k demontáži měřidla (viz předžalobní výzva k součinnosti ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání). 4. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný neumožnil žalobkyni jako provozovateli distribuční sítě odebrat ve výroku rozsudku specifikované měřící zařízení, přestože v daném odběrném místě docházelo k neoprávněné distribuci plynu a neoprávněnému odběru zemního plynu. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle ust. § 71 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny konečné zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením. 6. Podle ust. § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je mj. odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. 7. Podle ust. § 74 odst. 3 písm. b) energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností. 8. Podle ust. § 59 odst. o písm. j) bod 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu. 9. Omezit nebo přerušit distribuci plynu lze z technického hlediska právě demontáží plynoměru. 10. Podle ust. § 71 odst. 6 energetického zákona výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 11. Žalovaný však přístup žalobkyni k měřícímu zařízení v souladu s ust. § 71 odst. 6 energetického zákona neumožnil. 12. Podle ust. § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle ust. § 1041 odst. 1 o.z., kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Soud má za to, že žalobkyně dostatečným způsobem popsala předmětné měřící zařízení a prokázala svůj nárok na jeho vydání. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl. 13. Ve výroku rozsudku soud žalované uložil povinnost vydat žalobkyni uvedené měřící zařízení za účasti pověřeného zástupce žalobce, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2012 sp. zn. 22 Cdo 4485/2010, podle kterého:„ Povinnost vydat plynoměr není ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos), přičemž žalovaný není povinen ani jej demontovat, ani někam dopravit. Při posuzování důvodnosti žaloby tedy není rozhodné, zda žalobní návrh zní na zpřístupnění nebo na vydání. Nejpřesněji danému stavu odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobkyni přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr, a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat, a to ať už je s dovětkem„ za účasti pověřeného zástupce“ nebo bez tohoto dovětku.“ 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.) sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč