15 C 8/2021-26 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neplnění smluvních povinností žalovaným ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným (dále jen„ smlouva"). Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] (dále jen„ VOP“) a ceník [anonymizováno]. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný [právnická osoba] bude měsíčně platit nájemné za nájem zařízení [anonymizována dvě slova] TC7200 ED3 WIFI [anonymizováno] (CC3540E6E9A7) dále jen„ zařízení“. Zařízení si převzal žalovaný dne [datum]. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy. Z tohoto důvodu odstoupila [anonymizováno] od smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení zařízení pod hrozbou uplatnění smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalovaný ve stanovené lhůtě zařízení nevrátil a [anonymizováno] tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty. Pohledávku ze smlouvy postoupila [anonymizováno] na žalobkyni a žalovaného o tom vyrozuměla. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s [anonymizováno] smlouvu o poskytování služeb ve které se [anonymizováno] zavázala poskytovat žalovanému objednané služby veřejně dostupných komunikací. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že pokud nevrátí po ukončení smlouvy pronajaté zařízení, je povinen zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Z důvodu, že žalovaný neplnil řádně své povinnost ze smlouvy, odstoupila [anonymizováno] od smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení pronajatého zařízení a poskytla k tomu žalovanému lhůtu 14 dnů, a to v souladu s VOP. Žalovaný zařízení nevrátil. Pohledávku ze smlouvy postoupila [anonymizováno] na žalobkyni a žalovaného o tom vyrozuměla. 4. Soud zjistil, že v čl. 7 VOP se uvádí následující:„ je nutné, abyste nám na vlastní náklady vrátil (a) pronajaté Přijímací zařízení. Zařízení můžete vrátit buď osobně na našich Kontaktních místech, jejichž aktuální seznam najdete na www.upc.cz/pece-ozakazniky/kontakt, nebo jeho zasláním na adresu našeho distribučního skladu, kterou naleznete na www.upc.cz/vraceni_zarizeni. To platí i v případě, že ukončíte užívání jednotlivé Služby a Přijímací zařízení používáte jen pro její příjem. [příjmení] se vracené Přijímací zařízení cestou k nám nepoškodilo (nebo pro případ, že se tak stane), doporučujeme Vám, abyste zásilku při odesílání pojistili dle výše smluvní pokuty pro příslušné Přijímací zařízení, která je uvedena v ceníku. Přijímací zařízení se považuje za vrácené v momentě, kdy ho převezmeme v našem distribučním skladu nebo na pobočce. 5. Přímo v předmětné smlouvě se uvádí, že v případě nevrácení uvedeného zařízení včas a v pořádku, je [anonymizováno] oprávněna požadovat smluvní pokutu dle ceníku (viz prohlášení účastníka v předmětné smlouvě ad f)). 6. S ohledem na výše uvedená skutkové zjištění soud učinil dílčí skutkový závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu, v níž se [anonymizováno] zavázala poskytovat žalovanému předmětné služby. Za tímto účelem žalovanému dočasně poskytla zařízení, bez něhož by předmětné služby nemohly být žalovanému poskytnuty. Smluvní vztah mezi účastníky byl ukončen na základě odstoupení od předmětné smlouvy [anonymizováno]. Žalovaný zapůjčené zařízení nevrátil. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení smluvní pokuty za to, že žalovaný na své náklady a nebezpečí zapůjčené zařízení nevrátil. 7. Po právní stránce soud posoudil předmětný smluvní vztah mezi [anonymizováno] a žalovaným následujícím způsobem. [anonymizováno] jako podnikatelka poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uzavřela se žalovaným jako spotřebitelem smlouvu, která splňuje zákonné náležitosti podle § 63 odst. 3 z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích ve znění v době uzavření smlouvy. V souladu s § 63 odst. 3 z. č. 127/2005 Sb. smlouva s žalovaným obsahovala mj. u [anonymizováno] obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, u žalovaného jako uživatele jméno a příjmení, bydliště, datum narození a rodné číslo fyzické osoby, popis poskytované služby, zaručenou úroveň její kvality a datum zahájení jejího poskytování, informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, dobu, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní dobu, podmínky pro obnovení a ukončení služby, způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit, smluvní pokuty za nedodržení nebo porušení smluvních povinností, ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatelky poskytující službu, informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení, způsob vyrozumění účastníka o změně VOP. 8. V předmětné smlouvě je současně zakotveno ustanovení o tom, že nedílnou součástí smlouvy jsou VOP. 9. Soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 10. Dle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 11. Soud zjistil, že výše citované ustanovení (čl. 7) VOP o povinnosti vrátit poskytnutá zařízení [anonymizováno], a to pod sankcí smluvní pokuty, zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry. 12. Předmětná smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutého zařízení, [anonymizováno] tato skutečnost byla zřejmá, dočasné poskytnutí zařízení VOP předpokládají. Bylo proto v zájmu [anonymizováno] zařízení poskytnout, a zařízení v prostorách žalovanému zprovoznit, což [anonymizováno] učinila. Přesto, a to v rozporu s požadavkem dobré víry a rovnováhy v povinnostech obou smluvních stran, v případě ukončení smlouvy je to žalovaný jako spotřebitel, kdo má povinnost tato zařízení vrátit, a to ve velmi krátké lhůtě a na adresu, kterou si musí vyhledat na internetu, a která nutí spotřebitele vynaložit ještě další náklady (poštovné za doručení balíku, popř. jízdné) na vrácení zařízení [anonymizováno]. Současně VOP váží splnění této povinnosti na převzetí zařízení [anonymizováno], což je v případě využití poštovní přepravy záležitost neovlivnitelná. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení jeví skutečnost, že předmětná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací je smlouvou formulářového typu, ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu je součástí smluvních podmínek, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit. Navíc odkaz na VOP ve vztahu k možnosti v případě navrácení pronajatého zařízení účtovat smluvní pokutu je v závěru samotné smlouvy napsáno velmi drobným písmem, které má pravděpodobně za cíl i vzbudit ve spotřebiteli pocit, že se nejedná o důležité smluvní ujednání. 13. Formulace čl. 7 VOP napovídá spíše o tom, že záměrem [anonymizováno] bylo v případě zániku smlouvy nikoli dosáhnout vrácení zařízení, ale snadněji se domoci finančního protiplnění, o jehož ekvivalentnosti je možné mít či nemít pochyby (jeho posouzení však součástí právního hodnocení předmětného sporu není). 14. Podle § 1815 o.z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. S ohledem na výše uvedené soud k ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu nepřihlíží, jelikož toto ujednání je nepřiměřené, a proto jeho porušením nevznikl [anonymizováno] nárok na zaplacení smluvní pokuty. Z uvedených důvodu soud žalobu zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že nepřiznal žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení, jelikož mu žádné náklady nevznikly.