22 C 379/2021-14 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se domáhal vůči žalované zrušení vyživovací povinností stanovené ve výroku I. specifikovaným rozsudkem soudu s účinností od [datum]. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že žalovaná ukončila studium. Žalovaná s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti souhlasila. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobci jako otci žalované byla naposledy stanovena vyživovací povinnost k žalovanému rozsudkem [název soudu] ze dne 2. 6. 2017, č. j. 99 P 280/2013-200, kterým bylo určeno, že žalobce je povinen přispívat na výživu žalované částkou 2 700 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Tato skutečnost byla prokázána uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Mostě. Z potvrzení Střední odborné školy [obec] [obec], příspěvkové organizace, [ulice a číslo], [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná již od [datum] není studentem této školy. Z tvrzení samotné žalované soud zjistil, že žalovaná dále nestuduje a je evidována jako nezaměstnaná na úřadu práce. S ohledem na výše uvedené soud učinil skutkový závěr, že žalovaná již nestuduje, resp. nepřipravuje se na své budoucí povolání. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle §910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle §911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný (syn žalobce) ukončil v září [rok] studium, má příjem ze zaměstnání a je proto schopen sám se živit. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že zanikla zákonná podmínka pro existenci vyživovací povinnost žalobce jako otce vůči žalované, a proto žalobě vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s prohlášením účastníků, že vůči sobě náhradu nákladů řízení nepožadují.