50 C 141/2021-38 — Okresní soud v Mostě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 205,24 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, tvořené jistinou ve výši 4 400 Kč a částkou 4 805,24 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru. Podle žaloby, právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaná mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno]. Za účelem jednoznačné identifikace žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně osobní údaje, číslo telefonu, bankovní spojení a emailovou adresu. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 400 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bankovním převodem. Datum splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na den [datum], žalovaná měla vrátit celkem 9 205,24 Kč s tím, že 4 805,24 Kč je poplatek za poskytnutí úvěru. Protože žalovaná úvěr řádně nesplácela, uplatňuje žalobkyně kromě dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Žalovaná nereagovala ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatila. Předmětná pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [anonymizováno] ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsaná žalovanou. Ve smlouvě je uveden datum splatnosti [datum] a celková splatná částka 16 196,37 Kč po slevě resp. 9 349,90 Kč bez slevy. Ze smlouvy nevyplývá, že by smlouvu skutečně uzavírala žalovaná a ne pouze osoba, která použila osobní údaje žalované. Ve smlouvě je uvedeno bankovní spojení na žalovanou číslem účtu [bankovní účet]. Podle bankovního výpisu ze dne [datum], soud zjistil, že uvedeného data odešla platba ve výši 4 400 Kč na účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že v době oznámení byla za žalovanou evidována pohledávka ve výši 15 256,81 Kč. Z přiloženého podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že zásilka byla odeslána žalované. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaná byla upozorněna na možnost podání žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum], soud zjistil, že účet uvedený v úvěrové smlouvě a na který byla odeslána částka 4 400 Kč, je evidován na majitelku, kterou byla ke dni odeslání peněz paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byla skutečně žalovaná; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalované, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalované. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalované nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalované doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámila skutečně žalovaná a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Absentuje např. doklad o elektronickém otevření příslušných dokumentů na webové stránce právního předchůdce žalobkyně žalovanou, zaslání těchto dokumentů žalované na její emailovou adresu atp. Absentuje doklad o tom, že prostřednictvím internetu žalovaná potvrdila seznámení se s textem smluvních dokumentů k úvěru, ev. že jí byly stejnou cestou zaslány k seznámení se s nimi a odsouhlasení. Na dokladu o odeslání platby je uveden účet, jehož majitelkou nebyla žalovaná. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že žalované na účet nepřišla částka 4 400 Kč, kterou by bylo nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Označení majitele účtu ([jméno] [anonymizováno]) nenasvědčuje tomu, že to byla žalovaná, kdo komunikoval s právní předchůdkyní žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Nelze tak přiznat nárok na jakékoliv smluvní plnění, tedy ani na poplatek za sjednání smlouvy ve výši 4 805,24 Kč. V tomto případě by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení ve výši zaslaných prostředků žalované. Nicméně na základě předložených listin není zřejmé, že částka úvěru ve výši 4 400 Kč se dostala do dispoziční sféry žalované. Z výpisu z účtu tato skutečnost nevyplývá. S ohledem na shora uvedené pak soud nárok uplatněný žalobou, v důsledku neunesení důkazního břemene žalobkyní, zamítnul. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná, byť ve sporu úspěšná, neprokázala, že by jí v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly.