50 C 205/2021-36 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 001,49 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) zaregistroval do systému žalobkyně na [webová adresa], za účelem využívání jejích služeb. Současně se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovaný požádal v elektronické formě o poskytnutí revolvingového úvěru, který čerpal v konečné výši 15 001,49 Kč, která byla zaslána na běžný účet žalovaného č. účtu [bankovní účet]. Žádosti žalovaného bylo po prověření jeho úvěruschopnosti vyhověno a následně došlo dne [datum], k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Úvěr měl být splatný dne [datum]. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla výpočet mezi jeho příjmy a výdaji tak, aby mu zbyla rezerva 10%, dále provedla lustraci v dostupných registrech ISIR, CEE,CRKI,EUCB, kdy z jejich výsledku došel k názoru, že je žalovaný schopen splatit poskytnutý úvěr. Na žalobkyni přešla vymáhaná pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru datované dne [datum], soud zjistil, že smlouva není žalovaným podepsána. Vlastní text dokumentu pak obsahuje ustanovení o výši úrokové sazby 11,75 % měsíčně a RPSN 279,29%. Splatnost úvěru byla dohodnuta měsíčními splátkami po jeho čerpání ve výši buď 12,50% čerpané částky včetně úroku nebo 1 000 Kč, podle toho, která ze dvou výší splátek bude vyšší. Limit čerpání byl dohodnut na částku 80 000 Kč. Ve smlouvě jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, jako jméno, příjmení, emailová adresa, bydliště, rodné číslo. Z platebních informací právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že žalovaný učinil dne [datum] výběr ve výši 10 000 Kč. K této částce byla připočtena částka 250 Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů a úroky za dobu do [datum] ve výši 4 751,49 Kč, celková částka, kterou dlužil žalovaný, pak činila 15 001,49 Kč. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že účet číslo [bankovní účet], patřil žalovanému. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že výzva byla odeslána a žalovaný vyzván k zaplacení částky 14 924 Kč na jistině a 7 260 Kč na nákladech právního zastoupení a to do 3 dnů od doručení výzvy. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ ani dodatku k ní, nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani právní předchůdkyní žalobkyně. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 10 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 10 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván, tj. do [datum]. Soud proto vyhověl žalobě v části požadující zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč. V části požadující zaplacení částky 5 001,49 Kč, tvořené náklady na vymáhání a kapitalizovaného smluvního úroku, jako smluvní nároky, soud nevyhověl a v této části žalobu zamítnul. S ohledem na prokázání doby učinění výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení dne [datum], soud zamítnul rovněž uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení za dřívější dobu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 720,64 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 001,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Poměr úspěchu žalobkyně 66% k úspěchu žalovaného 34% pak činí 32% nákladů řízení, které soud žalobkyni přiznal.