10 C 165/2022-33 — Okresní soud v Mostě

1. Manžel podal návrh na rozvod manželství uzavřeného s [celé jméno manželky] dne [datum]. Návrh zdůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno po krátké známosti, rozdílnost povah, názorů a společných priorit do budoucnosti vedlo k vzájemnému odcizení. S manželkou nežije déle než 14 let, tento stav považuje za trvalý. 2. Manželka se k návrhu nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. U obou manželů šlo o první manželství. Manželka je [anonymizováno] národnosti, státní občankou [země], manžel je národnosti [anonymizováno] a je občanem [země]. Z jejich manželství se nenarodily děti. 4. Podle článku 20 vyhlášky č. 98/1984 Sb., o smlouvě mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci ve věcech občanských a trestních se rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. K řízení je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. V případě, že jsou manželé státními příslušníky dvou smluvních stran, je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. 5. Bydliště manžela je ve [příjmení] [jméno], manželka je dosud evidována k pobytu v České republice Okresní soud v Mostě dovodil svou mezinárodní příslušnost, neboť v jeho obvodu měli manželé poslední společné bydliště. Soud při posuzování věci postupoval podle právního řádu České republiky. 6. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že manželství neplní žádnou ze svých funkcí, žili spolu krátce po uzavření sňatku, poté se rozešli. Manželka se odstěhovala do [obec], on sám do [příjmení] [jméno], kde žije déle než 14 let. Žije v partnerském vztahu s jinou ženou, z tohoto soužití se narodily dvě dosud nezletilé děti – [jméno] a [jméno] [příjmení]. Manželé nejsou více než 14 let v kontaktu, nestýkají se, jeden o druhém nic neví. 7. Od výslechu manželky soud upustil, neboť se jí nepodařilo kontaktovat a ačkoli je k pobytu evidována v České republice, jde o formální údaj. O jejím skutečném pobytu (pravděpodobně v cizině) se nepodařilo nic zjistit. Výslech manželky by byl spojen s nepřiměřenými obtížemi, proto se soud spokojil s výslechem manžela. 8. Podle § 755 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že manželství účastníků přestalo fungovat krátce po sňatku, kdy manželka odešla ze společné domácnosti. Téměř 15 let se neviděli, nestýkají se, nemají na sebe kontakt. Manželství je zcela nefunkční. Soud proto postupoval podle shora citovaného ustanovení a manželství rozvedl. 10. O hloubce rozvratu svědčí i to, že manžel podal v minulosti již dva návrhy na rozvod manželství, řízení byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], obě byla zastavena. Dalším důkazem hloubky manželského rozvratu je skutečnost, že manžel je otcem dvou dětí narozených ze vztahu s jinou ženou, s níž žije. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.