17 C 220/2022-31 — Okresní soud v Mostě

1. Návrhem žalobce jakožto otce ze dne [datum] bylo zahájeno řízení o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti, tedy k žalovanému. Výživné na tehdy nezletilého žalovaného bylo žalobci jakožto otci naposledy stanoveno pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě č. j. 20 P 128/2014 - 76 (20 P a Nc 329/2016) ze dne 21. února 2017, a to ve výši 1 200 Kč měsíčně pro tehdy nezletilého syna [jméno], nar. dne [datum] a dále výživné pro nezletilou dceru [jméno], nar. dne [datum] ve výši 800 Kč měsíčně. Žalobce jakožto otec odůvodnil svůj návrh následovně: požádal soud o dočasné pozastavení vyžiovací povinnosti z důvodu naprosté neschopnosti pravidelných splátek, neboť dne [datum] nastoupil žalobce do vězení kvůli dluhu na výživném, tedy do výkonu trestu odnětí svobody, a to za neplnění vyživovací povinnosti k dětem. 2. Žalovaný jakožto zletilý syn žalobce s návrhem otce nesouhlasil, zdůraznil, že je studentem prvého ručníku druhého semestru univerzity J.A. [příjmení] v [obec], obor aplikovaná geoinformatika a současně zdůraznil, že žalobce jakožto otec dluží žalovanému jakožto zletilému synovi na výživném částku 109 600 Kč. 3. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mostě pod č.j. 20 P 128/2014 - 76 (20 P a Nc 329/2016) ze dne 21. února 2017 soud zjistil, že soud schválil podle ustanovení § 923 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) tuto dohodu rodičů: vyživovací povinnost otce k tehdy nezletilému [jméno], nar. dne [datum] se zvyšuje z částky 800 Kč měsíčně na částku 1 200 Kč měsíčně, k nezletilé [jméno], nar. dne [datum] z částky 600 Kč měsíčně na částku 1 000 Kč měsíčně, celkem 2 200 Kč měsíčně, výživné je splatné na účet matky, který sdělí otci do 15. dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, do 20. dne v měsíci předem, počínaje ode dne [datum]. Tím se měnil rozsudek Okresního soudu v Mostě č.j. 21 Nc 1596/2013 - 45 ze dne 21. ledna 2014. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mostě pod č.j. 20 P 128/2014 - 76 (20 P a Nc 329/2016) ze dne 21. února 2017 soud dále zjistil, že rodiče žalovaného nevlastní nemovitý majetek, žalobce vykonával trest odnětí svobody ve Věznici Rapoticích, kdy výstup měl předpokládaný k datu [datum], nebyl zde pracovně zařazen, žalobce pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 7 731 Kč měsíčně, příjem matky žalovaného činí 20 754 Kč čistého měsíčně od zaměstnavatele [anonymizována tři slova] [obec] a [právnická osoba] a současně matka žalovaného pobírá dávky SSP, a to příspěvek na dítě a příspěvek na bydlení. 4. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný je studentem, je svobodný, je pravdou, že žalobce dluží žalovanému na výživném částku 109 600 Kč. Na dopravu, jelikož maminka pracuje na dopravním podniku v [obec], má žalovaný nárok na slevu, jakožto rodinný příslušník. Doprava stojí žalovaného 400 Kč na rok. Ohledně jídla, tak svačiny, obědy si dělá žalovaný doma. Žalovaný nevynakládá nic, ale maminka ho řádně živí. Vždy na začátku semestru žalovanému vyučující řeknou, co bude potřeba za učebnice a jelikož je žalovaný v prvním ročníku a má za sebou jenom jeden semestr, tak má příklad právě z prvého semestru, kdy ho učebnice stály do částky 1 000 Kč. Notebook žalovaný potřebuje, ale ten už má. Žalovaný je zdráv, léky nepotřebuje. Co se týče kulturních výdajů žalovaného a výdajů na sportování žalovaného, tak je to několik set Kč měsíčně. Co se týče oblečení žalovaného, takto zajišťuje buď maminka, nebo sám žalovaný, protože třeba u známých dělá výpomoc, třeba zahradní práce apod, takže si žalovaný takto přivydělává. Žalovaný studuje bakalářské studium, a to na tři roky, pak by mohl pokračovat, ale ne na [anonymizováno], ale jinde ano. Před tím žalovaný studoval na Stavební střední škole obor [anonymizováno], a to v [obec]. Žalovaný dále uvedl, že jeho otec je venku z vězení, ale žalovaný nevěděl, zda si žalobce hledá práci. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: podle ustanovení § 911 NOZ lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ustanovení § 913 odst. 1, odst. 2 NOZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, případně zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle ustanovení § 914 NOZ, je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Podle ustanovení § 915 odst. 1 NOZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle ustanovení § 921 NOZ se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle ustanovení § 922 odst. 1 NOZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle ustanovení § 923 odst. 1 NOZ, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 6. Na základě popsaného skutkového stavu a za použití shora podrobně citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že jediným aktuálním příjmem otce je částečný invalidní důchod, jinak příjmu nedosahuje a nejspíše ani dosahovat nemůže, kdy i přes výše uvedené skutečnosti není na místě žalobci jakožto otci již zletilého žalovaného výživné pozastavovat, jak se žalobce, tedy otec domáhal, a to s ohledem na skutečnost, že důvody žalobcovy ztráty na výdělku v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody jsou zapříčiněné žalobcem samotným, když žalobce zaviněně spáchal to, co mu bylo kladeno za vinu a v důsledku této skutečnosti byl odsouzen a vězněn, současně je nutno soudem zdůraznit, že žalobce byl odsouzen právě za neplnění vyživovací povinnosti k dětem a tyto skutečnosti nemohou jít k tíži nezletilých ani zletilých dětí, závislých na výživě rodičů, jejichž hmotné poměry by byly případným zrušením výživného negativně ovlivněny. Pro doplnění nutno uvést, že samo výživné, vyměřené žalobci, které žalobce neplnil a proto byl odsouzen k trestu odnětí svobody, je nízké, když u zletilého syna [jméno] činí 8 % z minimální mzdy a u nezletilé dcery [jméno] 5 % minimální mzdy. Za těchto okolností soud nepřistoupil ke zrušení výživného i přesto, že příjmové poměry žalobce se v důsledku jeho uvěznění objektivně zhoršily. Soud tedy návrh otce na zrušení výživného k zletilému dítěti zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z.ř.s., podle kterého pokud bylo možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové okolnosti však soud v této projednávané kauze neshledal.