46 C 232/2023-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne , datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou částku , částka, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 14 měsíčních splátkách po , částka, . V důsledku řádného nesplácení úvěru došlo k jeho zesplatnění a věřitelka postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , sjednaný úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši , částka, , úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , konečně smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok vyčíslený od , datum, do postoupení ve výši , částka, a úrok z prodlení do , datum, ve výši , částka, . Nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena společností , právnická osoba, . na žalobkyni s účinností ke dni , datum, .2. Žalobkyně žalobu následně doplnila, uvedla, že společnost , právnická osoba, . úvěruschopnost žalobkyně řádně prověřovala, a to především zhodnocením informací získaných od žalované, zkoumáním podkladů od žalované a nahlédnutím do registrů. Informace o žalované jsou zachyceny v žádosti o úvěr ze dne , datum, . Žalovaná v této žádosti uvedla, že je zaměstnána od , datum, u společnosti , právnická osoba, , přičemž mzda měla činit , částka, měsíčně, výše jejích měsíčních výdajů dosahuje , částka, . Žalovaná neměla mít vyživovací povinnost k dalším osobám. Věřitelka tak dospěla k závěru, že žalovaná je schopna splatit úvěr ve výši , částka, s měsíční splátkou , částka, .3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4. Ze žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná o sobě uvedla, že je zaměstnaná od , datum, u společnosti , právnická osoba, . Uvedená skutečnost měla být údajně ověřena z výplatní pásky a pracovní smlouvy. Žalovaná dále uvedla, že její náklady na bydlení činily , částka, měsíčně, náklady na jídlo a osobní náklady činily , částka, . Na měsíční splátky stávajících úvěrů měla žalovaná vynakládat , částka, . Žalovaná měla bydlet v nájmu, měla být vdaná a neměla žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že má střední vzdělání a nemá bankovní účet. Doklady, které žalovaná údajně doložila, nebyly připojeny.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, (žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celkové částky úvěru v hotovosti – prohlášení dlužníka na druhé straně smlouvy). Úrok byl sjednán pevnou částkou , částka, . Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku , částka, v 14ti splátkách po , částka, měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení.6. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná splatila celkem 23 900 Kč, a to ve splátkách (4 x 4 000 Kč, 1 x 1 600 Kč, 1 x 2 000 Kč a 1 x 4 300 Kč).7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení ze dne , datum, , je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni.8. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, (doložena včetně dokladu o odeslání dne , datum, , ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru.9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že věřitelka řádně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru neprověřovala. Přesto však s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr , částka, . Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k jeho zesplatnění. Žalovaná splatila jen , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18 (OPR-Finance s.r.o. proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.14. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.15. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 [Právní rozhledy 21/2018 s. 757] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).16. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrze