48 C 161/2022-37 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], smluvní úrok [částka] (sestávající z úroku [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], nákladů vyhodnocení úvěru [částka], inkasního poplatku [částka], postoupeného úroku [částka]), nákladů vymáhání [částka] a smluvní pokuty [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas neuhradila ve sjednané výši [částka] v měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná uhradila pouze [částka]. Úvěruschopnost žalované byla posuzována. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se nedostavila. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Dopis ze dne [datum] je oznámením žalobkyně o postoupení pohledávky žalobkyni s výzvou k úhradě. 6. Dopis ze dne [datum] je oznámení [právnická osoba], žalované, že pohledávka za ní byla postoupena žalobkyni. 7. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. 8. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s Dohodou o úplatě, Potvrzením o provedení transakce a Příloha [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] prokazují postoupení pohledávek žalobkyni včetně žalované pohledávky. 9. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 10. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 11. Smlouva o úvěru ze dne [datum] prokazuje, že byla mezi [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, žalované byla poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v celkové výši [částka] v měsíčních splátkách po [částka]. 12. Standardní informace prokazují, že žalované byly poskytnuty před uzavřením úvěrové smlouvy informace o podmínkách smlouvy. 13. Výpis z OR prokazuje existenci žalované. 14. Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 15. Žádost o úvěr prokazuje, že žalovaná požádala [právnická osoba], o poskytnutí úvěru ve výši [částka], uvedla, že je v [anonymizována dvě slova] a na [anonymizována dvě slova], pobírá dávky ve výši [částka] a [částka], výdaje má na bydlení ve výši [částka] a na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši [částka]. Dále uvedla žalovaná, že bydlí u [role v řízení], je [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] vyživovací povinnost, má [anonymizováno] vzdělání. 16. Oznámení ČSSZ prokazuje, že žalovaná pobírá [anonymizována dvě slova] ve výši [částka]. 17. Oznámení Úřadu práce prokazují, že žalovaná pobírá [anonymizováno] příspěvek [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka] od [datum] do [datum]. 18. Z vnitřní evidence soudu (sp. zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že žalovaná od [číslo] měla týdně splácet na jiný úvěr ve výši [částka]. 19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením. Co se týče úvěruschopnosti bylo pouze tvrzeno, že byla žalovaná ověřena v insolvenčním rejstříku, nebylo doloženo, že by byla žalovaná před poskytnutím úvěru lustrována v exekučním rejstříku, nebylo doloženo, že by byla žalovaná lustrována v jiných veřejně dostupných rejstřících, které by třeba umožnily zjištění dalšího úvěru žalované. Co se týče příjmů z dávek žalované doložených soudu, tak je nesrovnalost mezi výdaji na bydlení ve výši [částka] a bydlením u rodičů žalované na jedné straně a zároveň předloženým oznámením o zvýšení příspěvku na bydlení žalované na částku [částka] na druhé straně. Tyto rozpory nejsou nijak vysvětleny. Příspěvek na bydlení ve výši [částka] značí, že skutečné výdaje na bydlení musely být ještě vyšší. Tedy nebyly zjištěny a ověřeny bez pochybností příjmy a výdaje žalované, nebyl zjištěn disponibilní příjem žalované. 20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 21. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 26. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 27. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebite