50 C 61/2022-42 — Okresní soud v Mostě

Žalobou doručenou soudu dne , datum, , se původní žalobkyně, kterou byla společnost , právnická osoba, ., domáhala po žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že uplatněný nárok vyplývá z dohody o půjčce uzavřené dne , datum, na finanční vklad ve výši , částka, . Uvedla, že žalovaná uhradila dosud , částka, , zbývající částku ve výši , částka, ani přes písemné výzvy neuhradila. Žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy byl vložen vklad do podnikání žalované ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splácet způsobem uvedeným ve smlouvě. Žalovaná však toto nedodržela. Nevrátila vložený vklad v celé výši, ani když ji žalobkyně o to vyzývala. Po poučení soudem že nárok na vrácení vkladu nepřísluší, dle uzavřené smlouvy, společnosti , právnická osoba, ., nýbrž fyzické osobě, kterým je pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, , žalobkyně navrhla přistoupení dalšího účastníka na straně žalobkyně, čemuž soud usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , vyhověl a do řízení na straně žalobkyně připustil vstup dalšího účastníka, kterým je , Jméno zainteresované osoby 0/0, (dále jen „žalobce“).Žalovaná se žalobou nesouhlasila, jednak vznesla námitku promlčení, kdy uvedla, že Smlouva byla ukončena vzájemnou dohodou již v roce 2016. Tedy pokud je žalováno až v roce 2022, je to již po uplynutí promlčecí doby. Dále uvedla, že nebyla povinná vracet celý vklad, neboť se dohodli se žalobcem na tom, že zaplatí pouze polovinu, tedy částku 200 000 korun. A to na základě skutečnosti, že ukončili vzájemnou spolupráci, předpokládanou předmětnou Smlouvou o půjčce. V průběhu vzájemné spolupráce se žalované nepovedlo dostat do zisku v důsledku skutečnosti, kdy byly dodány výrobní stroje v nekvalitním provedení a nebylo možno spustit výrobu. Tak nedošlo k tvorbě zisku. Z důvodu permanentní ztráty žalované ostatně došlo k ukončení vzájemné spolupráce. V souvislosti s tímto žalovaná předložila soudu faktury o zaplacení částky , částka, , která dle tvrzení žalované byla částkou za kompletní vyrovnání vzájemných práv a povinností z uzavřené smlouvy o půjčce včetně zaplacení částky , částka, .Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Účastníci učinili nesporným uzavření dohody dne , datum, , mezi společností , jméno FO, s.r.o. na straně jedné a společností , právnická osoba, . a , Jméno zainteresované osoby 0/0, na straně druhé. Podle této dohody se zavázal pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, poskytnout , částka, jako finanční vklad ve firmě žalované. Pokud se týká předmětného vkladu, tento měl být panu , Jméno zainteresované osoby 0/0, žalovanou vrácen z vytvořeného provozního zisku. K vyúčtování mělo docházet čtvrtletně. Případná částka měla být vyplácena žalobci proti písemné kvitanci. Předmětná dohoda byla uzavřena na dobu minimálně do vyplacení vkladu s tím, že bod týkající se vzájemné spolupráce by zůstal v platnosti i po zaplacení vkladu. Pokud by nedošlo k písemné výpovědi s výpovědní lhůtou v trvání tří měsíců. Oba účastníci potvrdili, že žalovaná vyplatila žalobci na poskytnutý vklad částku , částka, . Z předložené emailové korespondence ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána žalobcem k vrácení částky , částka, . Z přehledu přijatých faktur žalované soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku , částka, , kdy předmětem fakturace byla údržba strojů. Faktura byla splatná , právnická osoba, . , Anonymizováno, . Ze samotné předložené smlouvy ze dne , datum, , soud zjistil, že dle obsahu jejího textu je patrné, že žalobce poskytl žalované finanční vklad ve výši , částka, , žalovaná se zavázala tento vklad žalobci vrátit postupně z vytvořeného provozního zisku, který bude zjištěn na základě čtvrtletního vyúčtování. Pokud se týká ukončení smlouvy, účastníci se dohodli na možnosti výpovědi této smlouvy s tříměsíční výpovědní lhůtou, ne dříve než před vyplacením poskytnutého vkladu.Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:Právní vztah založený mezi účastníky uzavřením shora uvedené smlouvy se řídí zákonem číslo 89/ 2012 Sbírky, občanským zákoníkem. Podle ustanovení §1724 o. z., smlouvou strany projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem této smlouvy s tím, že smlouva je uzavřena, jakmile si strany sjednají její obsah. Předložená dohoda z února 2015 obsahuje jednak projev vůle stran zřídit závazek, a to poskytnout finanční vklad v určité výši a tento pak za určitých, smluvně definovaných, podmínek poskytovateli vkladu vrátit. Ve smyslu §1746 lze uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláštně jako typ smlouvy upravená.Podle obsahu předložené dohody byla žalovaná povinna vrátit žalobci poskytnutý finanční vklad po čtvrtletním vyúčtování svého hospodaření, a to ještě pouze v případě, pokud by byl za příslušné období vytvořen provozní zisk. Žalobkyně, respektive žalobce nepředložili soudu žádný důkaz o tom, že by byly splněny podmínky pro vrácení poskytnutého vkladu, respektive pro jeho splácení. Tedy, že by žalovaná vyprodukovala v některém období v minulosti provozní zisk. Uvedená podmínka vytvoření provozního zisku je podmínkou nutnou pro plnění žalované ze smlouvy, tedy pro splnění jejího smluvního závazku. Pokud se žalobcům nepodařilo prokázat naplnění smluvní podmínky, na jejímž základě by byla žalovaná povinna poskytnout požadované smluvní plnění, nelze hovořit o tom, že by se dostala do prodlení, se splněním své smluvní povinnosti. Soud rovněž nemá za prokázané zrušení uzavřené smlouvy, když byla uzavřena na dobu minimálně do doby vyplacení poskytnutého vkladu, který dosud vyplacen nebyl. Z tohoto důvodu není možné žalobcům vyhovět.Soud se rovněž neztotožnil se vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované. Dosud nenastala splatnost uvedeného vkladu, a tedy nemohla začít běžet ani lhůta pro jeho zaplacení, od které odvisí počátek běhu promlčecí doby, která je dle příslušného občanského zákoníku tříletá.Soudu nebyl předložen žádný důkaz, který by prokazoval ukončení uzavřené dohody některým se zákonem nebo smlouvou předvídaných způsobů. Nebyla předložena dohoda o ukončení smlouvy. Tvrzení žalobkyně, že se na ukončení dohody dohodli, byla žalobcem zpochybněna, žalovaná pak k prokázání svého tvrzení neměla žádný důkaz. Jí předložené výpisy z účtu spolu se seznamem přijatých faktur prokazují skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou probíhala, v roce 2016, podnikatelská činnost, kdy žalobkyně prováděla servis strojů žalované za úplatu. Nebyla předložena dohoda o tom, že žalovaná vrátí pouze 50% poskytnutého finančního vkladu a žalobce nebude požadovat vrácení zbývající části. Lze uzavřít, že uzavřená dohoda není dosud ukončená, smluvní vztah stále trvá. Trvá i závazek žalované vrátit žalobci poskytnutý finanční vklad ve výši, která nebyla dosud vrácená, což je částka , částka, , pokud bude vytvořen provozní zisk. Tento závazek však není dosud splatný neboť žalovaná nevykazuje dlouhodobě provozní zisk, na jehož vytvoření je vyplacení vkladu závislé. Pokud tedy nenastala podmínka pro plnění, předvídaná v dohodě, smlouvě, s níž je spojena povinnost vrátit poskytnutý finanční vklad, nemůže být žalovaná v prodlením s vrácením tohoto vkladu. A žaloba tedy nemůže být důvodná. Soud podotýká, že předmětná dohoda byla uzavřena mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kdy dle obsahu je zřejmé, že žalobce poskytl finanční částku na podnikání žalované s tím, že se sám bude podílet na tomto opravou strojů žalované a bude mít tak zajištěn pravidelný příjem s tím, že jeho finanční vklad mu bude splácen pouze v případě, kdy podnikání žalované bude úspěšné. Vzal tedy na sebe podnikatelské riziko, že v případě neúspěšnosti podnikání žalované nemusí, se mu vrátit celý poskytnutý finanční vklad. Jelikož se tedy žalobci nepodařilo prokázat splnění podmínky, která by zakládala povinnost žalované vrátit poskytnutý finanční vklad v žalované výši, soud považuje žalobu za nedůvodnou. V případě původní žalobkyně tato nebyla oprávněna k podání této žaloby, když ji nesvědčilo právo na vyplacení poskytnutého vkladu, tento byl poskytnut žalobcem, jako fyzickou osobou a jenom on má dosud právo na jeho vyplacení ze strany žalované.S ohledem na shora uvedené důvody soud žalobu zamítnul.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované nepřiznal nárok na jejich náhradu, když žalovaná v řízení neprokázala, že by jí v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložené náklady vznikly.