61 C 14/2023-13 — Okresní soud v Mostě

1. Manželé se společným návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 20.1.2023 domáhali rozvodu manželství. Návrh na rozvod manželství odůvodnili tím, že dne 19.7.1997 před [stát. instituce] uzavřeli manželství. V manželství se narodila jedna dcera, která je již zletilá. Manželé spolu od 27.11.2022 již nežijí. Manželství v současnosti neplní žádné své funkce a je proto hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. 2. S ohledem na skutečnost, že manžel je státním příslušníkem [země], soud přezkoumal, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost. Rozvod manželství mezi státním občanem ČR a státním občanem [země] upravuje Smlouva o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 12.10.1982 (viz vyhláška č. 98/1984 Sb.). Podle článku 20 odst. 2 a 4 této vyhlášky jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Příslušným justičním orgánem je justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran. Poslední společné bydliště obou účastníků bylo v České republice, proto je dána pravomoc orgánů České republiky rozhodnout o návrhu na rozvod jejich manželství. Soud tedy postupoval podle právního řádu České republiky. 3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 19.7.1997 před [stát. instituce]. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že v manželství se v roce 1999 narodila dcera. Z notářského zápisu ze dne 20.1.2023 sp.zn. NZ [číslo] soud zjistil, že manželé spolu ve formě notářského zápisu uzavřeli smlouvu o úpravě manželského majetkového režimu - zúžení společného jmění manželů a jeho vypořádání. Ze shodných účastnických výpovědí manželů soud zjistil, že vylučují možnost obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství spatřují v tom, že se vzájemně citově odcizili. Nežijí spolu od 27.11.222. 4. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé se vzájemně citově odcizili a od 27.11.2022 spolu nežijí. Manželé obnovení manželského soužití vyloučili. Z manželství se narodilo jedno dítě, které je již zletilé. 6. Soud tak dospěl k závěru, že návrh je důvodný, neboť manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Příčiny rozvratu soud shledal na obou stranách a tkví ve vzájemném citovém odcizení. Protože nebyly zjištěny žádné zákonné překážky, které by rozvodu manželství účastníků bránily, soud manželství rozvedl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly náhradu nákladů řízení přiznat některému z účastníků.