61 C 180/2022-19 — Okresní soud v Mostě

1. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 8.11.2022 domáhala rozvodu manželství. Návrh na rozvod manželství odůvodnila tím, že dne 18.7.2015 před [stát. instituce] uzavřela s manželem manželství. Následně se manželé odstěhovali do [země]. Ze vztahu se narodila nezletilá dcera [jméno], narozená dne 10.6.2017. Příčinou rozvratu manželství je předchozí nevěra manžela a změna názoru manžela na manželství. V roce 2020 se proto manželka odstěhovala z [země] zpět do [země] i s nezletilou dcerou. 2. Manžel s rozvodem souhlasil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti manžela, neboť manžel souhlasil s jednáním v nepřítomnosti s ohledem na to, že trvale žije v [země]. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne 18.7.2015 před [stát. instituce]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že manžel má ukončený pobyt v [země]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 16.1.2023, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že byla soudem schválena dohoda o úpravě péče a výživy k nezletilé dceři [jméno] pro dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci dne 26.1.2023. Soud z rozsudku nezjistil existenci žádných zvláštních důvodů, které by v zájmu nezletilé svědčily pro zachování manželství rodičů. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželství považuje za rozvrácené, vylučuje možnost obnovení manželského soužití. Chce se rozvést. S manželem spolu nežijí od roku 2020. Dcera reaguje přiměřeně na rozvod manželství, snaží se jí vše s tím související vysvětlit. Otec je s ní pravidelně v kontaktu přes Whatsapp. Pokud má možnost, přiletí za ní z [země]. Jelikož manžel trvale žije v [země], soud upustil od provedení jeho výslechu ve smyslu § 389 odst. 1 věta druhá zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a vycházel z jeho sdělení ze dne 31.3.2023, ve kterém uvedl, že souhlasí s návrhem na rozvod manželství z důvodu jeho dlouhodobého pobytu v zahraničí. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Dle § 755 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé se vzájemně citově odcizili a od roku 2020 spolu nežijí. Obnovení manželského soužití manželka vyloučila. Ze vztahu se narodila nezletilá dcera [jméno], ohledně jejíž péče a výživy pro dobu po rozvodu manželství byla soudem schválena dohoda rodičů. 7. Soud tak dospěl k závěru, že návrh je důvodný, neboť manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a zároveň nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu soud shledal na obou stranách a tkví ve vzájemném citovém odcizení. Soudem bylo zároveň rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu, přičemž soud nezjistil na straně nezletilého dítěte existenci zvláštních důvodů, které by rozvodu manželství bránily. 8. Protože nebyly zjištěny žádné zákonné překážky, které by rozvodu manželství účastníků bránily, soud manželství rozvedl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly náhradu nákladů řízení přiznat některému z účastníků.