12 C 28/2024-16 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že žalovaná uzavřela dne , datum, s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalované peněžení prostředky ve výši , částka, (jistina), které byly žalované zaslány na účet dne , datum, , žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, . Jistina i poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne , datum, , žalovaná ke dni podání žaloby uhradila částku , částka, . Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, ověřil si totožnost klienta a to tak, že klient v rámci žádosti poskytl sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele účtu, na něž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva je podepsána elektronicky a to pinem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinnýchdůkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že na účet označený v žalobě byla dne , datum, poskytnuta částka , částka, , dále žalobce předložil smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, , ze které vyplývalo mimo jiné též částka za upomínky, kterou žalobce taktéž požaduje a to částku , částka, celkem za pět upomínek.Po právní stránce soud aplikoval ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., kdy přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovenáPodle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Závěr o skutkovém stavu učinil soud následující. Dle názoru soudu nebylo prokázáno, že žalovaná smlouvu o zápůjčce uzavřela, na druhou stranu dle názoru soudu bylo prokázáno, že žalované byly zaslány peněžní prostředky ve výši , částka, , ze kterých žalovaná již částku , částka, zaplatila. Soud tedy poskytnutí částky , částka, posoudil jako plnění bez právního důvodu, tedy jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, která byla žalobkyně povinna jej vydat (§ 2991 o. z.). Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobci rozdíl mezi poskytnutou zápůjčkou a vrácenou částkou, tj. , částka, z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalovaná bez spravedlivého důvodu na úkor žalobkyně dopustila. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, avšak pouze poskytnutí finančních prostředků, nelze žalobci přiznat ani náklady související s prodlením a vynaložené na písemné výzvy, neboť ceník těchto nákladů taktéž vychází z předmětné smlouvy.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.