48 C 196/2025-26 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dvou částek uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Mezi účastníky řízení byla uzavřena Rámcová smlouva č. , hodnota, , kterou byl žalovanému zřízen a veden běžný účet a poskytovány bankovní služby žalobkyní.2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřeného Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne , datum, – Smlouva o úvěru č. , IBAN, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , z části určený na refinancování předchozích úvěrů. Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 121měsíčních splátkách po , částka, s úrokem ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný úvěr vyčerpal. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. Žalovaný se dostal do prodlení a dne , datum, byl úvěr kompletně zesplatněn a žalovaný vyzván k jeho úhradě.3. Druhý nárok představuje nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu žalovaného ve výši , částka, .4. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Obchodní podmínky prokazují, že v části Doručování dokumentů bylo dohodnuto, že dokumenty, které posílá banka doporučeně poštou, jsou doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání.7. Ceníky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.8. Podmínky pro používání úvěru prokazují, že v části Několik bodů k ukončení smlouvy bylo dohodnuto, že v případě prodlení se splácením je možné úvěr zesplatnit okamžitě.9. Doklad o načerpání úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, prokazuje, že dne , datum, bylo na účet žalovaného vyplaceno , částka, .10. Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, – Úvěr číslo , IBAN, byl uzavřen dne , datum, mezi účastníky řízení, předmětem byl účelový úvěr , částka, , který byl v části určen na úhradu předchozích úvěrů žalovaného a ve zbylé výši vyplacen žalovanému. Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 121měsíčních splátkách po , částka, s úrokem ve výši 11,90 % ročně. Součástí smlouvy jsou Podmínky pro používání úvěru. Pro případ nesplácení úvěru bylo dohodnuto, že má banka nárok naúčtovat úrok z prodlení v zákonné výši a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky11. Dodatek č. , hodnota, prokazuje, že byly dne , datum, sjednány splátkové prázdniny na splátky splatné , datum, a , datum, .12. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byl žalovaný seznámen s podmínkami úvěrové smlouvy před jejím uzavřením.13. Přehled plateb a Splátkový kalendář k úvěru prokazují, že žalovaný uhradil 27x , částka, a dále uhradil , částka, , celkem uhradil , částka, . Splátky žalovaný nehradil pravidelně, vynechal třeba září a říjen 2022, pak i leden a únor 2023. Dále prokazuje, že jak byly splátky započítávány na jistinu a úroky. Prokazují výši a složení žalované částky.14. Rámcová smlouva č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , žalobkyně se jí zavázala vést pro žalovaného konkrétní běžný účet a poskytovat mu bankovní služby. Součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky a Ceník.15. Výpis z běžného účtu žalovaného ke dni , datum, prokazuje konečný zůstatek – , částka, , který je tvořený dvěma platbami – , částka, za účelně vynaložené náklady vymáhání.16. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou, součástí je i výzva žalovanému k úhradě dlužné částky po zesplatnění včetně běžného účtu, a to do , datum, .17. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaný byl prověřován v NRKI, měl 3 splátkové úvěry, jeden nesplátkový a jednu kreditní kartu, Nebyl v prodlení. Měsíčně na 3 splátkové úvěry splácel , částka, . Na úvěrové kartě měl téměř vyčerpaný limit , částka, . Nesplátkový úvěr měl vyčerpaný téměř v maximální výši , částka, .18. Vyfocený výpis z účtu , právnická osoba, je nečitelný, s ohledem na níže uvedené výpisy to však není problém.19. Výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, za 2/2022 v elektronické podobě prokazuje, že příjmy a výdaje jsou v podstatě totožné ve výši , částka, . Měl příjem z pracovního poměru skoro , částka, . Hradil výživné v celkové výši , částka, .20. Výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, za 12/2021 v elektronické podobě prokazuje, že příjmy a výdaje jsou v podstatě totožné ve výši , částka, . Měl příjem z pracovního poměru přes , částka, . Hradil výživné v celkové výši , částka, .21. Výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, za 1/2022 v elektronické podobě prokazuje, že příjmy a výdaje jsou v podstatě totožné ve výši , částka, . Měl příjem z pracovního poměru téměř , částka, . Hradil výživné v celkové výši , částka, .22. Žalovaný měl za všechny 3 měsíce v podstatě totožnou výši čerpání úvěrového rámce do , částka, . Výdaje měl obvyklé, žádné sázky, jiné závislosti nebo zadlužování se.23. Potvrzení o celkovém doplacení půjčky prokazuje, že žalovaný z čerpaného úvěru uhradil předchozí úvěr ve výši , částka, .24. Potvrzení o celkovém doplacení půjčky prokazuje, že žalovaný z čerpaného úvěru uhradil předchozí úvěr ve výši , částka, .25. Přehled žádostí prokazuje, že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl, že žádá o převedení půjček, bydlí v družstevní bytě, je vyučen, nemá vyživované děti, má výdaje na domácnost , částka, , na bydlení , částka, , splácí , částka, . Je zaměstnán u konkrétního zaměstnavatele na dobu neurčitou.26. Výpis z účtu žalovaného u žalobkyně za dobu 1-3/2022 prokazuje příjmy a výdaje v celkové výši , částka, . Účet užíval pro splácení úvěrů.27. Výpis z běžného účtu žalovaného za , datum, prokazuje vyplacení úvěru , částka, a následné uhrazení konsolidovaných úvěrů.28. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Tedy došlo k uzavření úvěrové smlouvy, žalovaný úvěr zcela vyčerpal, hradil jej, došlo ke snížení měsíčních splátek konsolidací úvěrů, následně se žalovaný dostal do prodlení, úvěr byl proto zesplatněn. Úvěruschopnost byla posuzována na základě výpisů z běžného účtu žalovaného, které dávaly věrnou představu o jejich příjmech a výdajích. Žalovanému vznikl nepovolený debet na běžném účtu. Přes zesplatnění úvěru a nepovoleného debetu žalovaný k výzvě dluh neuhradil.29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:30. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.31. V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn.32. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vý