48 C 290/2025-32 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku.2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, na základě Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 22.6.20222, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách po , částka, měsíčně, smluvní úrok byl 15,9 % ročně. Splátky počínaje , datum, nebyly hrazeny řádně. Úvěr byl pro prodlení ke dni , datum, zesplatněn. K úvěruschopnosti uvedla žalobkyně, že původní úvěr, který byl tímto nahrazen splácel žalovaný po , částka, , tento měl splácet po , částka, měsíčně.3. Druhý nárok je nepovolený debet ve výši , částka, na účtu zřízeném žalovanému na základě uzavřené Rámcové smlouvy č. , hodnota, a Dodatku č. , hodnota, k ní ze dne , datum, .4. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se nedostavil.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Obchodní podmínky prokazují, že v části Doručování dokumentů bylo dohodnuto, že dokumenty, které posílá banka doporučeně poštou, jsou doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání.7. Podmínky pro používání úvěru prokazují, že v části Několik bodů k ukončení smlouvy bylo dohodnuto, že v případě prodlení se splácením je možné úvěr zesplatnit okamžitě8. Ceník neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.9. Dodatek č. , hodnota, k rámcového smlouvě prokazuje, že byl žalovanému zřízen účet č. , hodnota, dne , datum, .10. Doklad o načerpání úvěru prokazuje, že byl žalovanému na jeho účet č. , hodnota, vyplacen úvěr ve výši , částka, .11. Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě prokazuje, že byla uzavřena úvěrová smlouva č. , IBAN, mezi účastníky řízení, předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který ve výši , částka, slouží k úhradě předchozího úvěru a ve výši , částka, není účelově vázán. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120měsíčních splátkách po , částka, měsíčně. Smluvní úrok byl 16,9 % ročně.12. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že žalovaný byl seznámen s podmínkami úvěrové smlouvy před jejím uzavřením.13. Přehled plateb a Splátkový kalendář prokazují, že žalovaný neuhradil řádně ani první splátku, uhradil jenom , částka, .14. Rámcová smlouva č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem bylo poskytování bankovních služeb žalobkyní žalovanému.15. Výpis z běžného účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, prokazuje konečný zůstatek – , částka, .16. Dopis ze dne , datum, žalovanému je zesplatněním úvěru a dluhu na běžném účtu ke dni , datum, , dluh měl být uhrazen do , datum, . Součástí je předžalobní upomínka.17. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaný měl 3 úvěry, v celkové výši , částka, , měsíční splátka byla , částka, . Nebyl v prodlení. Dvanáct úvěrů bylo již ukončeno. Neměl další žádosti o úvěry.18. Výpis z účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, prokazuje, že poklesl žalovanému zůstatek o , částka, na , částka, . Nejsou patrné žádné rizikové platby (hazard, exekuce, další zadlužování). Prokazuje příjem žalovaného z pracovních poměrů nejdřív od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a později od května 2025 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., příjem byl přes , částka, .19. Žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, žije sám, má jednu vyživovací povinnost, výdaje domácnosti má , částka, , splácí , částka, . Příjem má z pracovního poměru , částka, .20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Tedy došlo k uzavření úvěrové smlouvy, žalovaný úvěr zcela vyčerpal, hradil jej, následně se žalovaný dostal do prodlení, úvěr byl proto zesplatněn ve výši jistiny , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována na základě výpisů z běžného účtu žalovaného, které dávaly věrnou představu o jeho příjmech a výdajích. Byl ověřen jeho pracovní poměr a úvěrová angažovanost, vše bez negativních poznatků. Příjmy žalovaného byly dostatečné k úhradě běžných životních nákladů a splácení úvěru, ostatně žalovaný jej delší dobu splácel. Přes zesplatnění úvěru žalovaný k výzvě dluh neuhradil. Žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek na účtu , částka, .21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:22. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.23. V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn.24. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost byla posuzována v dostatečném rozsahu, žalobkyně měla před uzavřením smlouvy přehled o příjmech a výdajích žalovaného, jeho úvěrové angažovanosti. Žalobkyně zohlednila omezení smluvních úroků dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb.26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.27. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a cestovného , částka, (cesta z , adresa, a zpět 2x 45 km, náklady na 1 km jsou , částka, a sestávají z amortizace a ceny paliva a 2x , částka, ztráty na cestě). Jiné náklady žalobkyně nepožadovala.