50 C 267/2025-46 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši celkem , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen, právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou žalovaný řádně nesplácel. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový a byl převeden na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 12,00 % ročně a dalšími poplatky uhradit právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne , datum, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, a smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné částky , částka, od , datum, a smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že požádal o možnost splácet v měsíčních splátkách po , částka, , z jednání se pro zdravotní indispozici omluvil.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček ze dne , datum, , soud zjistil, že na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, spolu s úrokem ve výši 12 % ročně splácet ve 120měsíčních splátkách po , částka, . Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila , částka, . Součástí úvěrové smlouvy byl i přehled poplatků za bankovní služby.5. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů ze dne , datum, vyplývá zesplatnění dlužné částky ve výši , částka, ke dni , datum, .6. Z výpisů úvěrového účtu žalovaného ke dni , datum, soud zjistil, že žalovaný dlužil celkem , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo poštovním podacím lístkem ze dne , datum, .8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.9. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).10. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.12. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.17. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěry ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr uhradit spolu se smluvním úrokem v 60pravidelných měsíčních splátkách v dohodnuté výši. Žalovaný nehradil řádně dohodnuté splátky, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a úvěry ke dni , datum, zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dohodnutých splátek. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.18. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazky ze strany žalovaného poskytnutý úvěr, řádně a včas splatit splněn nebyl. Žalovaný byl před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy klientem banky, tato tak měla přehled o jeho majetkových a příjmových poměrech, spolu s lustrací v příslušných bankovních i nebankovních registrech tak byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného.19. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I).20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud ve splátkách po , částka, pod ztrátou výhody splátek, když žalovaným navržená výše splátek , částka, by znamenala nepřiměřeně dlouhou dobu splácení, což by nebylo vůči žalobkyni jako věřiteli fér a zároveň se nejedná o takovou výši splátek, která by nebyla pro žalovaného nemožná k plnění a likvidační. Pro případ neplacení ze strany žalovaného je žalobkyně chráněna ztrátou výhody splátek, kdy má možnost uplatnění ztráty výhody splátek a poté požadovat zaplacení celého nesplaceného dluhu v rámci exekuce. Je tedy jenom na žalovaném, jak s možností povolení splátek naloží a tuto dodrží.