12 C 112/2021-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Manželka podala k Okresnímu soudu v Náchodě návrh na rozvod manželství. Manželka uvedla, že je státní příslušnicí ČR, manžel je státním příslušníkem [příjmení] republiky. V průběhu trvání manželství se jim narodila dcera – nezletilá [jméno] [jméno] [celé jméno manžela]. Manželka uvedla, že se manželé seznámili v roce 2010 v Egyptě, sdělil jí, že je novinář. Manžel jí 3x navštívil v [obec], jinak komunikace probíhala digitální média. Manžel jí opakovaně uváděl, že je nasazen na zahraničních misích a byl zraněn a že ho pronásledují. Od roku 2014 začali spolu žít v [obec], poté se vzali. Manžel manželce lhal o své minulosti, byl nepřiměřeně podezíravý vůči ní a dalším osobám. Trpěl depresemi, hádali se, měli rozdílné názory na výchovu dcery. Manželka hledala pro manžela odbornou pomoc, ale psychiatrička jí sdělila, že se má rozvést. Poté si manžel našel zaměstnání ve [obec], v [obec] nebyl tak často až si manželka uvědomila, že jí je bez manžela lépe. Manželka k manželovi ztratila potřebné citové pouto, nevidí naději na obnovu řízení a požádala o rozvod manželství. 2. Manžel s návrhem na rozvod souhlasil a připojil se k němu. 3. Z oddacího listu účastníků řízení má soud za prokázané, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Náchodě. 4. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je rozvod manželství, kdy jeden z účastníků je občanem Rakouska, druhý z manželů je občanem České republiky a manželé měli poslední společné bydliště na území České republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci (jazykem legislativy EU že soud je k rozhodování sporu příslušný) má oporu v ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení rady (ES) č. 2201/2003, ze dne 27. 11. 2003, o uznávání rozhodnutí ve věcech manželských (Brusel II bis), neboť podepsaný soud je soudem, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Věcná a místní příslušnost Okresního soudu v Náchodě je potom rovněž dána § 3 odst. 1 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“). Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, s odkazem na § 49 odst. 1 téhož zákona. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. 9. 2020, č. j. 0 Nc 5031/2020-32, má soud za prokázané, že soudem byla schválena dohoda rodičů o úpravě péče a výživy nezletilé [jméno] [jméno] [celé jméno manžela] na dobu po rozvodu manželství rodičů. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 6. Z výpovědí obou účastníků, návrhu manželky na rozvod manželství a rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilé dcery, vzal soud za prokázané, že v manželství začaly vznikat problémy již před několika lety. Manžel lhal manželce o své minulosti, sděloval jí lživé informace ohledně své rodiny a své minulosti (že mu zabili otce a matku). Manželka uvěřila, že manžel je tajný agent, posílaný na cizí mise, že ho pronásledují. Manželka manželovi postupně přestala věřit, vznikaly z toho hádky a konflikty. Mezi manželi se narušila vzájemná důvěra a komunikace, kdy spolu nekomunikují, jak by manželé měli a domlouvají se jen na podstatných záležitostech. Manžel již odmítá zcela mluvit o své minulosti. Manželé mají odlišné názory na výchovu své dcery. Dle manželky manžel trpěl depresemi, měl panické záchvaty, nejprve se snažila manželovi pomoci, ale pak zjistila, že je jí bez něho lépe. Manželé měli poslední společné bydliště v [obec]. Manžel odešel ze společné domácnosti před rokem a půl. Našel si zaměstnání a nové bydlení ve [obec]. Za svoji domácnost nyní považuje svoje bydlení ve [obec]. Manželka v tomto období navázala nový partnerský vztah, který již skončil. Manžel nechce stát manželce v cestě, má za to, že se nedá udržet vztah, kde spolu manželé řádně nekomunikují. Manželé spolu finančně nehospodaří a intimně se spolu nestýkají. Ani jeden z manželů nemá zachovány potřebné city pro zachování manželství. Oba vyloučili, že by chtěli do budoucna obnovit své partnerské soužití a požádali, aby bylo jejich manželství rozvedeno. 7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že podmínky pro rozvod manželství v posuzované věci splněny jsou. V řízení bylo prokázáno, že oba manželé souhlasí s rozvodem manželství, nemají zájem, aby byl jejich svazek i nadále udržován. Soužití manželů bylo již ukončeno před rokem a půl. Manželé mají nezletilou dceru, jejíž poměry byly již rozsudkem soudu upraveny. Manželé spatřují svůj rozvrat manželství ve dlouhodobých konfliktech, kdy manžel manželce lhal o podstatných osobních a rodinných věcech, čímž se mezi manželi narušila vzájemná důvěra a postupně se zhoršila jejich komunikace, kdy spolu nyní komunikují jen o dceři a zásadních věcech. V současnosti již netvoří společnou domácnost, intimně se nestýkají a finančně spolu nehospodaří. Manželé k sobě nemají zachovány potřebné city. Za této situace má soud za prokázané, že manželství účastníků je rozvráceno. Tento rozvrat soud hodnotí jako hluboký a trvalý. S ohledem na zjištěný nesoulad nelze předpokládat, že by rozvrat vztahů mohl být odčiněn či napraven. Hodnoty, které jsou v samém základu každého manželského svazku a které zakotvuje ustanovení § 655 o. z., tedy vzájemné soužití, podpora a pomoc, nedosáhly v manželství účastníků trvalého naplnění. 9. Okresní soud tedy rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen, „z. ř. s.“), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku v řízení ve statusových věcech manželských. Jelikož soud neshledal ani žádné okolnosti tohoto případu, které by byly způsobilé přiznání náhrady nákladů řízení odůvodnit, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. 11. V projednávané věci byl usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 7. 2021, č. j. [číslo jednací], ustanoven tlumočník z jazyka českého do jazyka německého, a to paní [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [obec]. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 4. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o přiznání tlumočeného ve výši [částka] za dvě hodiny tlumočení. Soud ve výroku III tohoto rozsudku rozhodnul, že náklady státu představující tlumočné uhradí manželka, když podala návrh na rozvod manželství a manželé se takto domluvili. O výši nákladů, které bude manželka České republice hradit za tlumočné, bude rozhodnuto samostatným usnesením soudu, poté budou tyto náklady tlumočníkovi skutečně vyplaceny z prostředků státu.