12 C 167/2021-18 — Okresní soud v Náchodě

1. Manželé podali společně k Okresnímu soudu v Náchodě návrh na rozvod manželství, když uvedli, že se jedná o druhé manželství manžela a první manželství manželky. Manželka je státním příslušníkem Slovenské republiky, manžel České republiky. Do manželství se nenarodily žádné děti. Manželé žijí v odluce již více než 6 měsíců. Manželé se odcizili, neměli společný majetek. Manželé uvedli, že nemají zájem na dalším trvání manželství a mají za to, že jejich manželství je trvale a hluboce rozvráceno. 2. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je rozvod manželství, kdy jeden z účastníků je občanem Slovenské republiky, druhý z manželů je občanem České republiky a oba manželé měli pobyt na území České republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci (jazykem legislativy EU že soud je k rozhodování sporu příslušný) má oporu v ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení rady (ES) č. 2201/2003, ze dne 27. 11. 2003, o uznávání rozhodnutí ve věcech manželských (Brusel II bis), neboť podepsaný soud je soudem, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Věcná a místní příslušnost Okresního soudu v Náchodě je potom rovněž dána § 3 odst. 1 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“). Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, s odkazem na § 49 odst. 1 téhož zákona. 3. Z oddacího listu účastníků řízení má soud za prokázané, že jejich manželství bylo uzavřeno v místě a dni uvedeném ve výroku. U manžela se jedná o manželství druhé, u manželky o manželství první, manželka je státním příslušníkem Slovenské republiky, manžel je příslušníkem České republiky. 4. Z lustrace v ISZR má soud za prokázané, že účastníci nemají žádné společné děti. 5. Z výpovědí obou účastníků vzal soud za prokázané, že se manželé domluvili na ukončení jejich manželství. Manželé si přestali rozumět a domluvili se na ukončení manželství. Nemají žádný společný majetek, když měli režim oddělených SJM. Ze společného bydliště ve [část obce] se manželka odstěhovala v lednu 2021. Manželé se intimně nestýkají. Manželé k sobě vzájemně ztratili veškeré city, vyloučili obnovení jejich manželského soužití a oba souhlasili s rozvodem. 6. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že podmínky pro rozvod manželství v posuzované věci splněny jsou. V řízení bylo prokázáno, že oba manželé trvají na rozvodu manželství, nemají zájem, aby byl svazek i nadále udržován. Soužití manželů bylo již ukončeno, manželé k sobě ztratili potřebné citové pouto. Manželé nemají žádné nezletilé děti, jejichž péče a výživa byla již pravomocně uspořádána. V současnosti manželé už netvoří společnou domácnost, intimně se nestýkají a finančně spolu nehospodaří. Manželka se ze společné domácnosti odstěhovala. Za této situace má soud za to, že manželství účastníků je rozvráceno. Tento rozvrat soud hodnotí jako hluboký a trvalý. S ohledem na zjištěný nesoulad nelze předpokládat, že by rozvrat vztahů mohl být odčiněn či napraven. Hodnoty, které jsou v samém základu každého manželského svazku a které zakotvuje ustanovení § 655 o. z., tedy vzájemné soužití, podpora a pomoc, nedosáhly v manželství účastníků trvalého naplnění. Okresní soud tedy rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen, „z. ř. s.“), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku v řízení ve statusových věcech manželských. Jelikož soud neshledal ani žádné okolnosti tohoto případu, které by byly způsobilé přiznání náhrady nákladů řízení odůvodnit, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.