55 C 17/2021-44 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení nákladů za přepravu syna žalovaných nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], který utekl opakovaně z nařízené ústavní výchovy v DDŠ [obec] a bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání. Žalovaní nebyli poté, co byl jejich nezletilý syn zajištěn, schopni zajistit jeho převoz zpět do DD [obec], proto byl tento převoz ve dnech 18. 8. 2019, 26. 1. 2020 a 18. 6. 2020 realizován Policií. České republiky. Žalovaným vznikla povinnost uhradit náhradu za použití služebního vozidla ve výši v celkové výši 1 041 Kč. K úhradě byli žalovaní vyzváni, ale dluh neuhradili. 2. Z dokazování provedeného listinami předloženými žalobkyní vzal soud za prokázaný skutkový stav věci, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně. 3. Podle § 26 odst. 4 Zák. č. 65/52017 Sb., zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 4. Přestože žalobce prokázal předloženými listinnými důkazy tvrzení uvedená v žalobě, soud nemohl žalobě vyhovět, neboť žalovaní nejsou k povinnosti zaplatit náklady převozu nezletilého syna v tomto případě povinni. V daném případě není dána pasivní legitimace žalovaných, neboť nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], syn žalovaných, jehož jsou žalovaní zákonnými zástupci, byl na základě soudního rozhodnutí svěřen do ústavního zařízení. Nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] z tohoto zařízení opakovaně utekl, žalobce neprokázal dokonce ani netvrdil, že by se útěku nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] dopustil za přispění žalovaných, či že by jej žalovaní před výkonem nařízení ústavní výchovy skrývali. Ačkoliv soud chápe omezené možnosti ústavního zařízení zabránit útěkům nezletilého z ústavního zařízení, ve kterém byl nezletilý na základě rozhodnutí soudu umístěn, nelze povinnost ústavního zařízení vykonávat nad nezletilým dohled, přenášet na rodiče nezletilého. Soud je tedy názoru, že po dobu, po kterou byl nezletilý na základě soudního rozhodnutí povinen setrvávat v ústavním zařízení, nejsou rodiče nezletilého (jeho zákonní zástupci) povinni zajišťovat převoz nezletilého zpět do ústavního zařízení za situace, kdy sami k útěkům nezletilého z ústavního zařízení nepřispěli. Z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaných proto soud žalobu zamítl. 5. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Ve sporu zcela uspěli žalovaní, kterým však v tomto řízení žádné náklady nevznikly, když se žalovaní nezúčastnili soudního jednání a k žalobě se ani písemně nevyjádřili. Protože neúspěšnému žalobci nelze náhradu nákladů řízení přiznat, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.