12 C 249/2021-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Manželka se domáhala návrhem rozvodu manželství, když uvedla, že oba manželé jsou státní příslušníci ČR a u obou se jedná o prvé manželství. Manželství zpočátku fungovalo, poté si manželé přestali rozumět, manželé mají rozdílné názory, jejich komunikace se omezuje pouze na provozní záležitosti. Manželé mají již zletilé děti. Manželka nemá zájem, aby bylo manželství dále udržováno, neboť se jeví pouze jako formální svazek. Manželka uvedla, že spolu manželé od června 2021 nežijí. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil a souhlasil s návrhem na rozvod manželství. Sdělil, že manželé již spolu déle jak 6 měsíců nežijí. 3. Z listinných důkazů, a to z návrhu na rozvod, z oddacího listu a výpisu z lustrace v ISZR vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno v době a místě ve výroku popsaném. 4. Z dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne 13. 1. 2022 soud zjistil, že manželé mají upraveny majetkové otázky pro dobu po rozvodu jejich manželství. 5. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 757 o. z., připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. 6. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného § 757 o. z., neboť manželé podali společný návrh na rozvod manželství (manžel se k návrhu manželky připojil), ke dni podání návrhu na rozvod manželství trvalo déle než jeden rok a manželé spolu více jak šest měsíců nežijí v žádném směru. Z manželství se narodily děti, které jsou již zletilé. Manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů. Příčinu rozvratu manželství soud nezjišťoval, a to s ohledem na aplikaci § 757 o. z., kdy v projednávané věci jde o tzv. nesporný rozvod. 7. S ohledem na vše výše uvedené rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a manželství rozvedl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.“), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.