8 C 155/2022-14 — Okresní soud v Náchodě

1. Společným návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se manželé domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že vztahy mezi účastníky jsou trvale a hluboce rozvráceny a manželství účastníků již neplní své funkce. 2. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 31. 3. 2001 před [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení]. Oba manželé vstupovali do manželství jako rozvedení, oba jsou české národnosti, státní příslušníci České republiky. Z manželství se narodilo jedno dítě, které je již zletilé. Z výpovědí účastníků nepochybně vyplývá, že jejich manželství je delší dobu narušené a neplní žádné funkce. 3. Soud danou věc posuzoval dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 4. Základním předpokladem pro ukončení manželství rozvodem je tedy vážný rozvrat mezi manžely, který brání dalšímu plnění společenského účelu manželství a obnovení manželského soužití. V manželství mají muž a žena stejná práva a povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, pomáhat si, vzájemně respektovat svou důstojnost, vytvářet zdravé rodinné prostředí. 5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou dány podmínky pro rozvod manželství tak, jak je má na mysli ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku, neboť v průběhu řízení vyšlo najevo, že manželé žijí odděleně, došlo mezi nimi ke ztrátě citových vazeb, manželé se již nestýkají, a to ani intimně. Za hlavní příčinu rozvratu manželství soud považuje rozdílnost povah manželů a rozdílné představy o fungování manželství, které postupně vedly k odcizení a ztrátě citových vazeb. Vzhledem k těmto skutečnostem považuje soud manželství účastníků za natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, že již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Návrhu proto bylo vyhověno, když soud neshledal důvody uvedené v ustanovení § 755 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., pro které by manželství nemohlo být rozvedeno. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též„ z.ř.s.“), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.