14 C 187/2022-139 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení, že darovací smlouva ze dne [datum], prostřednictvím které bylo na žalovanou převedeno vlastnické právo k pozemku – stavební parcela [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], jehož součástí je stavba rodinného domu [příjmení] [jméno], [adresa] a k pozemku – pozemková parcela [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [příjmení] [jméno], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jako„ předmětné nemovité věci“), je vůči žalobci právně neúčinná. Ve své žalobě uvedl, že vedlejší účastník spolu s manželem [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřeli dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ke smlouvě o úvěru z [datum]. Na základě smlouvy o úvěru byl vedlejšímu účastníkovi a [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr v částce [částka]. Vedlejší účastník s [jméno] [příjmení] neplnili své závazky řádně a včas, a proto ze strany žalobce došlo k sesplatnění úvěru. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo vyhověno žalobě žalobce pro zaplacení dlužné částky z výše popsaného úvěru. Žalobce za oběma dlužníky eviduje dále pohledávku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] z [datum], na základě které byl dlužníkům poskytnut úvěr v částce [částka], úvěr však nebyl řádně hrazen, a proto byl dne [datum] sesplatněn. Ze strany dlužníků nebylo řádně hrazeno již v době převodu předmětných nemovitých věcí, dle výpisu ze dne [datum] dlužná částka činila [částka], pohledávka nebyla do dnešního dne uhrazena. Vedlejší účastnice převedla dne [datum] darovací smlouvou vlastnictví k předmětným nemovitým věcem na žalovanou. Lze předpokládat, že žalovaná je osobou blízkou vedlejší účastnice. K převodu došlo v září roku 2020, tedy v době, kdy úvěrová smlouva nebyla řádně a včas hrazena – vedlejší účastník si již byl zřejmě vědom špatné finanční situace a k převodu majetku přistoupil záměrně – tak aby majetek nemohl být postižen při výkon rozhodnutí. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí, neboť o skutečnostech uvedených v žalobě nevěděla. 3. Vedlejší účastnice k žalobě uvedla, že byla jakožto samoživitelka ve špatné finanční situaci, přičemž její bývalý manžel [jméno] [příjmení] přislíbil, že závazky u žalobce vyřeší. Převod předmětných nemovitých věcí nemá s uvedenými závazky nic společného. 4. Ze žádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru [číslo] z dodatku ke smlouvě o úvěru, z čestného prohlášení, z prohlášení o vlastnictví majetku a závazcích a ze smlouvy o úvěru [číslo] z žádosti o čerpání úvěru soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo se souhlasem jeho manželky – vedlejšího účastníka, poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Vedlejší účastník se zavázal plnit uvedený závazek společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Z upomínky ze dne [datum], z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum], z výzev k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacích archů soud zjistil, že vedlejší účastník byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky, kdy celková výše dlužné částky ke dni [datum] byla 106 323,38 Kč, jak vyplývá z historického výpisu úvěru. Z tvrzení žalobce, kterým nebylo žalovanou ani vedlejším účastníkem nikterak odporováno a z vlastní činnosti má soud za prokázané, že dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo vyhověno žalobě žalobce pro zaplacení dlužné částky z výše popsaného úvěru. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo se souhlasem jeho manželky – vedlejšího účastníka, poskytnut úvěr ve výši [částka]. Vedlejší účastník se zavázal plnit uvedený závazek společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne [datum], z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum] a z dodejek archů soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky, kdy celková výše dlužné částky ke dni [datum] byla celkem [částka], jak vyplývá z historického výpisu úvěru. 6. Z darovací smlouvy ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vedlejší účastník převedl na žalovanou bezúplatně vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem. 7. Z výpovědi žalované soud zjistil, že žalovaná neučinila žádné aktivní kroky směřující k tomu, aby se přesvědčila o závazcích vedlejšího účastníka. Žalovaná o žádných úvěrech nevěděla, o vedlejším účastníkovi, tedy o své dceři, si nic nezjišťovala. 8. Všechny provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, stranami sporu nadto nebyly nijak zpochybněny. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro řízení žádné významné skutečnosti. Provedené listinné důkazy, stejně jako výpovědi účastníků umožňují soudu učinit následující závěr o skutkovém stavu věci. 9. [jméno] [příjmení] se souhlasem vedlejšího účastníka, jakožto své manželky, uzavřeli v letech 2018 a 2019 s žalobcem dvě smlouvy o úvěru. Dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ke smlouvě o úvěru z [datum], na základě které byl vedlejšímu účastníkovi a [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr v částce [částka]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl dlužníkům poskytnut úvěr v částce [částka]. Vedlejší účastník se u obou úvěrů zavázal plnit společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] peněžité závazky z výše uvedených smluv. Ani jeden z úvěrů nebyl řádně splácen, proto došlo k jejich sesplatnění. Celková výše dlužné částky ve vztahu k úvěru [číslo] byla ke dni [datum] [částka] a ve vztahu k úvěru [číslo] ke dni [datum] celkem [částka]. Dlužníci byli opakovaně vyzývaní k úhradě dlužných částek. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. 8 C 97/2022, kterým bylo vyhověno žalobě žalobce pro zaplacení dlužné částky z úvěru [číslo]. Dne [datum] vedlejší účastník převedl na žalovanou, jakožto svou matku, bezúplatně vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem. 10. Podle § 589 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). 11. Podle § 590 odst. 1 o. z. se věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. 12. Smysl odpůrčí žaloby spočívá - uvažováno z pohledu žalujícího věřitele - ve vydání takového rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem uskutečněný právní úkon. Rozhodnutí soudu, kterým se odpůrčí žalobě vyhovuje, představuje podklad k tomu, že se věřitel - na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí vydaného proti dlužníkovi - může domáhat nařízení exekuce postižením toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to proti osobě, v jejíž prospěch byl takový úkon učiněn (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. 2 Cdon 1703/96). Aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby je ve smyslu § 589 o. z. věřitel mající vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku a pasivně legitimována je pak osoba, která s dlužníkem právně jednala, či z takového právního jednání měla prospěch. Odporovatelným je takový právní úkon dlužníka - lhostejno, zda úplatný či bezúplatný - který učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele nebo jimž v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám. Úmysl dlužníka cum animo fraudandi (se záměrem podvést) však není podmínkou odporovatelnosti tehdy, jestliže„ druhou stranou” jsou osoby dlužníkovi blízké; úmysl dlužníka zkrátit jeho věřitele v takovémto případě zákon předpokládá a je na osobách dlužníkovi blízkých, aby prokázaly opak (to jest, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohly i při náležité pečlivosti poznat, srov. výše citovaný rozsudek). Dlužníkovy právní úkony zkracují pohledávku věřitele zejména tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastane zmenšení maje