14 C 197/2022-141 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zřízení věcného břemena, tak jak je specifikováno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. V žalobě uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Za trvání manželství s žalovaným na uvedeném pozemku společně postavili doposud nezkolaudovaný rodinný dům i s funkčními kanalizačními přípojkami. Žalobkyně se stala výlučným vlastníkem nezkolaudovaného rodinného domu včetně příslušenství, a tedy vlastníkem i celé kanalizace se všemi jejími součástmi, přičemž kanalizace je umístěna na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a dále na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], který je ve vlastnictví žalovaného. Kanalizace v roce 1973 patřila do BSM žalobkyně a žalovaného, zakoupením pozemku parc. [číslo] v roce 1995 nemohl žalovaný vlastnictví žalobkyně ke kanalizaci zrušit. Po vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů v roce 1998 stále patřila kanalizační přípojka oběma spoluvlastníkům, po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v roce 2018 patří již pouze žalobkyni. [příjmení] pozemek parc. [číslo] není sjednocen vlastník kanalizace a pozemku, na kterém se kanalizace nachází. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok žalobkyně neuznává. Uvedl, že žalobkyně není vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], neboť darovací smlouva ze dne [datum], kterou měla žalobkyně nabýt pozemek do svého vlastnictví, je neplatná, když ta svým obsahem a účelem obcházela zákon. Žalovaný dále tvrdil, že žalobkyně nemohla vlastnické právo ke kanalizaci nabýt na základě usnesení o příklepu. Žalovaný dále uvedl, že soud může zřídit služebnost výhradně v případech, kdy je mu to zákonem umožněno. Neexistuje žádné zákonné ustanovení, na jehož podkladě by bylo možno zřídit věcné břemeno tak, jak žádá žalobkyně. Předmětná kanalizace je stavbou nelegální, nelze zřídit věcné břemeno k ochraně nelegální stavby. 3. Soudu bylo předloženo velké množství důkazů, které provedl, avšak provedené důkazy se soudu jevily spíše jako bezpředmětné a s věcí nesouvisející. Soud uvedené důkazy blíže nehodnotil, neboť zde není z právního hlediska prostor pro zřízení věcného břemena tak, jak požaduje žalobkyně a v daném případě by opačný postup soudu znamenal toliko prostou nehospodárnost. Jinými slovy - soud by nebyl po právní stránce oprávněn věcné břemeno zřídit za jakéhokoli skutkového stavu. Soud i z uvedených důvodů zamítl návrh na doplnění dokazování znaleckými posudky, kterými měla být určena výše náhrady za věcné břemeno a přesně vymezeno věcné břemeno s ohledem na faktickou existenci kanalizace. Soudu se dané důkazy s ohledem na zásadu procesní ekonomie jevily jako nadbytečné. 4. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. 5. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. 6. Z žaloby je zřejmé, že žalobkyně se domáhala zřízení věcného břemena rozhodnutím soudu, z průběhu řízení nikterak nevyplynulo, že by se žalobkyně chtěla domáhat toliko deklaratorního určení o existenci určitého věcného břemena. Z okolností je zjevné, že se ani žalobkyně nedomnívala, že nějaké takové věcné břemeno již nyní existuje a jeho existence je mezi stranami sporná, existence věcného břemena nebyla ani v průběhu řízení tvrzena. Žalobkyně tak evidentně žalobou chtěla dosáhnout, aby soud svým konstitutivním rozhodnutím takové nové věcné břemeno založil. K uvedenému soud konstatuje, že věcná břemena jako věcná práva k věci cizí mohou mimo jiné také vznikat na základě rozhodnutí soudu. Jedná se však o výjimečnou konstrukci, a proto je nutné, aby každá taková služebnost měla oporu v zákoně a aby byly splněny i procedurální požadavky zákona. Některá věcná břemena (služebnosti) mají oporu ve veřejnoprávních normách, avšak ani zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích soudu neumožňuje zřídit služebnost, které se žalobkyně domáhá. Zřídit věcné břemeno rozhodnutím soudu je tedy možné pouze v případech, kdy tak výslovně stanoví zákon. Soud nemůže zřídit věcné břemeno či jiné věcné právo k věci cizí pouze na základě vlastního uvážení, a to ani v případě, kdy by se takový způsob uspořádání vztahů mezi účastníky řízení jevil jako jediný možný a spravedlivý (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Možnost zřízení věcného břemena soudním rozhodnutím je poměrně omezená a uplatní se (podle nyní účinného občanského zákoníku) v podstatě pouze ve dvou případech, a to při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci dle § 1145 o. z. a v případě nezbytné cesty podle § 1029 o. z. (srov. [příjmení], [anonymizováno] § [číslo] (Způsoby nabývání služebnosti). [anonymizováno]: [příjmení], [jméno], [anonymizováno], [jméno] a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. [číslo]). Žalobkyně se uchází o zřízení zákonem neupravené a neaprobované služebnosti užívání cizího pozemku. Nejednalo-li se v souzené věci o případ, kdy by bylo možné zřídit služebnost rozhodnutím orgánu veřejné moci na základě zákona, nebylo možné žalobě na zřízení služebnosti užívání služebného pozemku vyhovět. 7. Soud rozhodl o základu náhrady nákladů v souladu s § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal státu České republice – Okresnímu soudu v Náchodě nárok na náhradu nákladů řízení. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, žalovaný byl osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce pro řízení z řad advokátů, nese Česká republika – Okresní soud v Náchodě náklady v souvislosti se zastupováním úspěšného účastníka ustanoveným advokátem. Náklady České republice – Okresnímu soudu v Náchodě vzniknou až samotným uhrazením odměny za zastupování ustanovenému zástupci. Z uvedených důvodů bude o konkrétní výši náhrady nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením. Povinnost nahradit náklady řízení státu byla s ohledem na neúspěch ve věci uložena žalobkyni.