6 C 300/2023-36 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 25 986,94 Kč. V žalobním tvrzení uvedl, že uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč. Peněžní prostředky byly převedeny na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr a dále úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby, celkem tedy částku ve výši 28 941 Kč a to v pravidelných 33 měsíčních splátkách po 877 Kč, splatných vždy do každého 20 dne daného měsíce na účet žalobce, když 1. splátka byla dohodnuta se splatností dne [datum]. 2. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Žalobce podal vůči žalovanému žalobu na úhradu dluhu z výše označené smlouvy o úvěru. Ve věci rozhodoval místně příslušný soud a to Okresní soud v Hradci Králové. Soud rozhodl rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 28. 8. 2019, který nabyl právní moci [datum]. Pohledávka z tohoto exekučního titulu tedy částka 21 377 Kč byla uhrazena ke dni [datum]. Uvedený úvěr byl zesplatněn dnem [datum]. 3. Žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek, vše v souladu se smlouvou. Žalovaný neuhradil smluvní pokutu ve výši 25 986,94 Kč Smluvní pokuta je vypočtena ve výši 0,1% denně z částky 21 377 Kč od 16. 3. 2019 do 12. 9. 2022. Žalobce se domáhá úhrady této smluvní pokuty. 4. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal nečinný. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti doručeny vhozením do schránky. 6. Žalobce navrhoval rozhodnutí věci na základě listin, bez nařízení jednání. Žalovaný dal k tomuto postupu souhlas konkludentně. 7. Z listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] prokazuje uzavření smlouvy o úvěru, tak jak tvrdí žalobce. Výše úvěru činila 20 000 Kč, celkem se žalovaný zavázal uhradit 28 941 Kč a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 877 Kč. Splátky měl žalovaný hradit 33 měsíců. Ve smlouvě jsou pro případ porušení povinností ze strany žalovaného sjednány smluvní pokuty, tak jak tvrdí žalobce. Smluvní pokuty byly sjednány v případě prodlení s dohodnutou měsíční splátkou úvěru a dále ve výši 0,1% denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení a dále ve stejné výši z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalobce doložil výpisem z účtu odeslání částky ve výši 20 000 Kč na účet, který je uveden ve smlouvě. Výpočet výše žádané smluvní pokuty je doložen v závislosti na úhradách splátek. 8. Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp.zn. [spisová značka] zjistil soud, že dne [datum] byla podána žaloba o zaplacení částky 24 221 Kč s příslušenstvím, kterou se žalobce domáhal úhrady dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalobě bylo vyhověno rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobci byla v rámci tohoto rozsudku přiznána také částka z titulu smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč za prodlení se třemi splátkami a dále ve výši 1 047 Kč jako smluvní pokuta za prodlení se splacením zesplatněného úvěru. 9. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným posuzuje soud podle následujících ustanovení. 10. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 122 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. 12. Podle § 122 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 13. Podle § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 14. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu jen částečně. Žalovaný porušil smluvní podmínky uzavřené smlouvy o úvěru, úvěr řádně nesplácel, úvěr byl zesplatněn. Ani poté nebyl úvěr a další sjednané částky uhrazen a žalobce se domáhal úhrady žalobou, které bylo vyhověno. K úhradě dluhu došlo postupně ve splátkách. Žalobce má tedy právo na úhradu sjednané smluvní pokuty. Její výše je však omezena ustanovením § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb.. Výše požadované smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Úvěr byl poskytnut ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuta tedy může činit maximálně částku 10 000 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 13 C 199/2019-15 ze dne 28. 8. 2019, PM [datum] zjistil soud, že žalobci bylo tímto rozsudkem přiznáno mimo jiné právo na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 2 544 Kč (částka 1 497 Kč a částka 1 047 Kč). Žalobce má tedy právo na úhradu smluvní pokuty již jen v částce 7 456 Kč. 15. Ve zbývající částce ve výši 18 530,94 Kč nelze žalobě, s odkazem na výše uvedené ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, které omezuje smluvní volnost ohledně celkové výše smluvní pokuty, vyhovět. V této části tedy soud žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/2o.s.ř. Žalobce měl ve sporu úspěch jen částečný, a to menší než 50%. Na náhradu nákladů řízení by tedy měl podle poměru úspěchu ve věci právo žalovaný [příjmení] žádné náklady řízení nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.