10 C 127/2024-52 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou dne , datum, uzavřela Smlouvu o úvěru reg. č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr čerpat jednorázově do , datum, a splatit jistinu úvěru nejpozději k , datum, spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny Úvěru. Doba trvání Úvěru byla stanovena na 48 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 10,90 % p.a., hodnotou RPSN 11,46 %, přičemž výše měsíční (anuitní) splátky byla stanovena na , částka, . Od , datum, pak byla žalovaná povinna splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny úvěru shora uvedenou anuitní splátkou vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Výše poslední splátky jistiny měla odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a nesplacených úroků. Vzhledem k tomu, že je žalovaná nekontaktní, není pro žalobkyni objektivně možné zjistit, zda žalovaná nepřestala hradit např. v důsledku vzniku plné invalidity nebo DPN. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne , datum, . Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce , částka, , přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši , částka, a úvěrové poplatky ve výši , částka, . Žalobkyně dále uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o zřízení a vedení konta G2.2 (dále jen „Smlouva”), která nahradila původní smlouvy a jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jakožto banky zřídit a vést od účinnosti této smlouvy běžný účet. Nedílnou součástí Smlouvy tvořily , právnická osoba, podmínky (dále jen „VOP”), příslušná Oznámení a Podmínky. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o povoleném debetu (dále jen "Debet"), kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši , částka, na běžném účtu. Žalobkyně byla oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. V této souvislosti bylo žalované dne , datum, zasláno Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byla žalovaná informována o zrušení běžného účtu ke dni , datum, v důsledku předchozího odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Konečný zůstatek na účtu -, částka, byl ke dni , datum, převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaná byla k úhradě žalované částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve shora popsané výši. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.6. Z transakční historie má soud za prokázané, jakým způsobem žalovaná poskytnutý úvěr čerpala a dále, že žalovaná žalobkyni úvěr řádně nesplácela.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od , datum, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.13. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovanou výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalované, aby tvrdil a současně důkazně prokázala, že uhradila další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Žalovaná takto nepostupovala a úhradu žalobní pohledávky žalovanou soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (, částka, za jeden úkon právní služby) ve výši , částka, (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. , částka, . Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši , částka, , neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku , částka, . Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku , částka, . Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zá