12 C 30/2024-53 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, za účelem konsolidace ve Smlouvě specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavával tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši , částka, , a to počínaje dnem , datum, , přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 15,60 % p. a. Nedílnou součástí Smlouvy je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a , právnická osoba, podmínky žalobce. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Z toho důvodu žalobce prohlásil poskytnutý úvěr dopisem ze dne , datum, za okamžitě splatný v celé výši, neboť žalovaný k tomuto dni byl v prodlení se splátkou. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku , částka, , smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši , částka, , smluvní poplatky ve výši , částka, a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne , datum, . Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného posuzoval žalobce na základě informací v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva Vnitra ČR. Příjmy a výdaje žalovaného posuzoval žalobce na základě běžného účtu, který měl žalovaný veden u žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Soud dospěl k závěru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalobce dal souhlas k postupu soudu dle § 115a o. s. ř., žalovaný se k takovému postupu nevyjádřil a má se tedy za to, že žalovaný konkludentně souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.6. Ze zesplatňovacího dopisu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně provedla zespatnění, neboť úvěr nebyl pravidelně splácen.7. Z výpisu z úvěrového účtu klienta má soud za prokázané, jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a dále, že žalovaný žalobkyni úvěr řádně nesplácel.8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky.9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:11. Žalobkyně uzavřela s žalovaným , datum, Smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku , částka, . Žalobkyně poskytla úvěr žalovanému bezhotovostním převodem na účty konsolidovaných závazků. Z úvěrové smlouvy rovněž plynula žalovanému povinnost uhradit žalobkyni v případě prodlení s uhrazením úvěru další poplatky.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.16. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.17. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (, částka, za jeden úkon právní služby) ve výši , částka, (tj. dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x , částka, dle ustanovení § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. , částka, . Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Částku dle výroku II. je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. , adresa, k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.