14 C 26/2024-44 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, , domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Podle úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne , datum, . Žalovaný převzal závazek tento úvěr splatit v 36 měsíčních anuitních splátkách ve výši , částka, splatných vždy 20. dne v měsíci. Na základě Oznámení o změně ze dne , datum, byl den splatnosti změněn na 15. den v měsíci. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále též "obchodní podmínky"), které žalovaný obdržel před uzavřením Smlouvy a souhlasil s jejich zněním, což prohlásil v rámci textu úvěrové smlouvy. Dle obchodních podmínek resp. Smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků , Anonymizováno, (dále též jako"Sazebník"). Žalované dlužné poplatky ve výši , částka, jsou tvořeny účtovaným poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši , částka, dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Dlužník na dlužné poplatky uhradil částku , částka, , nyní jsou tedy dlužné poplatky ve výši , částka, . Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke shora uvedenému dni splatnosti. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni , datum, , nicméně žalobkyně přistoupila k níže uvedenému zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání "Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" žalovanému dne , datum, . Dle 8., právnická osoba, podmínek je žalobkyně oprávněna písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v předmětném oznámení, pokud žalovaný bude v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni (dále též "oznámení o zesplatnění"). Z výše uvedeného důvodu bylo předmětné oznámení o zesplatnění žalovanému zasláno na poštovní adresu pro doručování, kterou naposledy žalovaný sdělil dle článků 2., právnická osoba, podmínek. Veškeré závazky žalovaného se staly splatnými dne , datum, . Žalovaný tyto neuhrazené peněžní prostředky do dnešního dne neuhradil. Žalovaný k datu zesplatnění dlužil žalobkyni částku , částka, , která se skládala z: Dlužná jistina: , částka, ; kapitalizovaný běžný úrok: , částka, ; kapitalizovaný úrok z prodlení: , částka, ; poplatky: , částka, . Protože žalovaný nehradil splátky dohodnuté ve smlouvě ke dnům splatnosti, přestože tak dle čl. , Anonymizováno, ., právnická osoba, podmínek učinit měl, vznikl mu závazek zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění z dlužné jistiny a dlužných poplatků. Žalobkyně je oprávněna obchodní podmínky aktualizovat. Vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část byl úročen pevnou úrokovou sazbou dohodnutou ve Smlouvě o úvěru ve výši 5,9 %. Podrobný přehled nárůstu příslušenství pohledávky, tj. z jaké částky a v jaké výši je příslušenství počítáno, vyplývá z přílohy tohoto návrhu označené jako "stav dlužné jistiny a příslušenství". Po datu zesplatnění dlužná částka narůstala o běžný úrok a úrok z prodlení. Částečné úhrady dlužné částky je žalobkyně oprávněna v souladu s čl. 5.9 obchodních podmínek použít na úhradu svých jednotlivých pohledávek dle vlastního uvážení. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě svého dluhu vůči žalobkyni. V tomto dopise, zaslaném žalovanému dne , datum, na poslední známou adresu, žalobkyně informovala žalovaného o výši jeho dluhu a současně jej vyzvala k neprodlené úhradě celé dlužné částky. V tomto dopise rovněž upozornila žalovaného na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou pro případ, že žalovaný svůj závazek nesplní. Žalovaný však na výzvu ze strany žalobkyně nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalovaný dluží žalobkyni ke dni , datum, částku , částka, , která se skládá z: Dlužná jistina: , částka, ; kapitalizovaný běžný úrok: , částka, ; kapitalizovaný úrok z prodlení: , částka, ; poplatky: , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru a obratové historie má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému shora popsaný úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách.6. Z oznámení o zesplatnění úvěru má soud za prokázané, že nastala splatnost předmětné pohledávky a žalobce zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti s ohledem na soulad i v detailech a shodu obsahu různých důkazů. Tyto důkazy pak nebyly co do jejich pravosti či pravdivosti nijak významně zpochybněny.8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřitel