15 C 418/2023-27 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení celkové dlužné částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce - společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou dne , datum, , byla žalovaná povinna uhradit jednak poskytnutou částku , částka, a dále částku ve výši , částka, představující úrok v pevné výši, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, (dále jen „poplatek“). Žalovaná se zavázala splácet celkovou částku ve výši , částka, odpovídající součtu poskytnuté finanční částky a všech poplatků ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradila na předmětnou pohledávku ničeho. Vzhledem k tomu, že nebyla ze strany žalované řádně uhrazena dlužná částka, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, sjednaným úrokem ve výši 15% ročně. Současně vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení.2. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.3. Žalobce tedy žádá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši 15% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky , částka, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení., právnická osoba, návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované řádným způsobem doručit, a proto byl platební rozkaz soudem zrušen.5. Žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10.6. Soud dospěl k závěru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Účastníci se k postupu dle § 115a o. s. ř. v určené lhůtě nevyjádřili a má se tedy za to, že konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci na základě listin. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř.7. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalované. Ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá z uzavřené smlouvy. Žalované byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. Sama žalovaná prohlásila, že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaná byla povinna jednat poctivě a uvést pravdivé údaje.8. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo v předmětné smlouvě o úvěru. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o úvěru, předpis splátek, transakční historie, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, výzva k plnění a podací lístky. Poskytnutí finančních prostředků je zřejmé ze smlouvy o úvěru a z transakční historie. Žalovaná zůstala nečinná. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jejího trvalého bydliště a vyvěšeny na úřední desce soudu.9. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce , Anonymizováno, , tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem zaslaným žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce - společnosti , právnická osoba, . - a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši , částka, , a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení, smluvní pokutu a stanovené a účtované poplatky.15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a příslušenství, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.17. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora cito