6 C 170/2024-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 66 071,04 Kč s příslušenstvím z titulu 1) poplatku za odpojení elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , EAN kód , Anonymizováno, (dále jen „odběrné místo“) v částce 907,50 Kč splatného dne , datum, , 2) nedoplatku za dodanou elektrickou energii za období od 12. 10. 2022 do 8. 2. 2023 do odběrného místa v částce 41 703,32 Kč splatné dne , datum, , 3) poplatku za upomínku k uhrazení dlužných částek ve výši 240 Kč, 4) nedoplatku za dodanou elektrickou energii za období od 9. 2. 2023 do 19. 6. 2023 do odběrného místa v částce 23 221,22 Kč splatné dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soudní zásilku obsahující žalobu a předvolání k nařízenému jednání považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly listiny vyvěšeny na úřední desku.4. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, a , právnická osoba, podmínek dodávky elektřiny má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal za tuto dodanou elektřinu zaplatit cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky dodávky elektřiny. Současně byl sjednán smluvní poplatek ve výši 240 Kč za doručenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby a smluvní pokuta za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 750 Kč bez DPH.5. Z vyúčtování č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní poplatek ve výši 907,50 Kč (750 Kč + DPH) za samostatné odpojení. Termín splatnosti faktury byl stanoven na , datum, .6. Z vyúčtování č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému nedoplatek za dodanou elektrickou energii za období od 12. 10. 2022 do 8. 2. 2023 do odběrného místa v částce 42 202,32 Kč. Termín splatnosti faktury byl stanoven na , datum, .7. Z upomínky ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek po splatnosti – zálohy splatné dne , datum, a vyúčtování splatné dne , datum, . Současně mu vyúčtoval poplatek ve výši 240 Kč za zaslanou upomínku. Termín splatnosti upomínky byl stanoven na , datum, .8. Z vyúčtování č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému nedoplatek za dodanou elektrickou energii za období od 9. 2. 2023 do 19. 6. 2023 do odběrného místa v částce 23 221,22 Kč. Termín splatnosti faktury byl stanoven na , datum, .9. Z předžalobní upomínky a podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě všech výše uvedených dlužných žalovaných pohledávek.10. Soud učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy, a to smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení dne , datum, a všeobecnými podmínkami bylo prokázáno, že existoval smluvní vztah, na jehož základě dodavatel elektřiny dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa výše označeného. Smluvní vztah se řídí zákonem č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Dodávky elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturami, s rozpisem vyúčtování. Ve fakturách jsou zohledněny uhrazené zálohy. Faktury nebyly uhrazeny, vznikl dluh. Žalovanému byla zaslána upomínka. Žalobce tvrdí, že existuje dluh ve výši uvedené v žalobě. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne , datum, na adresu trvalého pobytu. Žalobce žádá také částku za upomínku ve výši 240 Kč. Tato částka je v souladu se sazebníkem poplatků, který je dostupný na internetu. Shodně je v sazebníku uveden poplatek za odpojení. Povinnost hradit tyto poplatky je sjednána ve smlouvě, respektive všeobecných obchodních podmínkách.11. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení.12. Podle § 50 odst. 1 věty prvé energetického zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.13. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.14. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.15. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.17. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalovanému řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Povinnost uhradit poplatek za upomínku a za odpojení je sjednána v obchodních podmínkách. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že zůstane nečinný a netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Žalovaný na obranu netvrdil ničeho. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud uložil v souladu s § 50 energetického zákona a § 1721 o. z. žalovanému splnit žalobní pohledávky specifikované ve výroku I., II., III. a IV. tohoto rozsudku, v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. V případě pohledávek specifikovaných ve výroku I., II. a IV. uložil soud žalovanému splnit žalobní pohledávky včetně úroků z prodlení, jejichž výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnými, neodporující skutkovým zjištěním soudu.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 453,40 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 643 Kč, dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 780 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 11 340 Kč (tj. dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Částku dle výroku II. je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud