6 C 265/2024-28 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení s tím, že byla uzavřena dne , datum, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalovanému za období od 7. 9. 2022 do 20. 1. 2023 za dodanou energii a služby s tím spojené částku nedoplatku ve výši 28 364,98 Kč s termínem splatnosti , datum, . Žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalobce požaduje poplatek za upomínku v částce 240 Kč.2. Soud nařídil v dané věci jednání, žalobce se omluvil, žalovaný se nedostavil, neúčast neomluvil, zůstal nečinný.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy, a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva, na jejímž základě dodavatel elektřiny dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného , adresa, . Smluvní vztah se řídí z.č. 458/2000Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Dodávky elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturou s rozpisem vyúčtování. Z faktury číslo , hodnota, zjistil soud, že žalovaný uhradil na zálohách částku 6 000 Kč, účtován mu byl nedoplatek ve výši 28 364,98 Kč. Ve faktuře je uveden stav elektroměru, součástí faktury je podrobný rozpis účtovaných částek. Nedoplatek vyúčtované částky za dodanou elektřinu a služby s tím spojené nebyl uhrazen. Žalobce doložil také kopii upomínky s vyúčtovaným poplatkem za upomínku. Upomínka je vedena pod číslem , hodnota, . Vystavena byla , datum, . Povinnost hradit poplatek za upomínku je sjednána ve smlouvě, výše poplatku odpovídá ceníku služeb. Upomínka byla zaslána z důvodů neplacení záloh na sjednané služby a dodávky elektřiny. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku na adresu podle smlouvy.4. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení.5. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.6. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.7. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení.8. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby.9. Podle § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.10. Podle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.13. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Součástí smlouvy jsou , právnická osoba, podmínky. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalovanému řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalovaný vyúčtovaný nedoplatek za dodanou energii a služby s tím spojené neuhradil. Termín splatnosti uplynul marně. Žalovaný nehradil řádně ani zálohy, byla mu zaslána upomínka, výše poplatku za upomínku byla stanovena v Ceníku služeb žalobce a povinnost hradit tento poplatek byla sjednána ve smlouvě, respektive , právnická osoba, podmínkách, které jsou součástí smlouvy. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy a tato tvrzení jsou listinami doložena. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí a nedoloží skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku.14. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., požadavek na zaplacení poplatků je dle § 1721 o.z., na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP 1 145 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21 % DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 597 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.17. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, údajích o uzavřené smlouvě (termínu uzavření) a dlužném období. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.