6 C 383/2025-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, . nebo , právnická osoba, ) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru.2. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . nebo , právnická osoba, ) jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem. Následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem.3. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které se dostalo žalované, neboť není schopen doložit uzavřenou smlouvu o úvěru. Mezi žalovanou a poskytovatelem úvěru probíhalo jednání, a poskytovatel úvěru poskytl žalované částku 20 000 Kč, a to prostřednictvím plateb z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Žalobce stanovil datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetl 10 dnů. Žalovaná ke dni podání žaloby nezaplatila žádnou částku.4. Soud vydal elektronický platební rozkaz, žalovaná podala proti platebnímu rozkazu odpor.5. Soud nařídil jednání, žalobce se omluvil.6. Žalovaná nesporovala čerpání úvěru v celkové výši 20 000 Kč. Namítla, že nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost, neboť smlouvu uzavírala elektronicky, vše proběhlo rychle, pouze vyplnila nějaký dotazník. Nepředkládala žádné doklady. Ke své schopnosti splatit dlužnou jistinu uvedla, že žádá o možnost úhrady ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, neboť žije sama, manžel jí zemřel, pobírá důchod ve výši cca 20 000 Kč a za běžné výdaje na bydlení, a energie vydá měsíčně cca 15 000 Kč.7. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Aktivní legitimace žalobce je doložena smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně , datum, , dokladem o zaplacení úplaty a seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky byl oznámeno žalované, což dokládá oznamující dopis z , datum, .8. Poskytnutí finančních prostředků na účet na jméno žalované potvrzují potvrzení o platbách v částkách 3 000 Kč, 2 000 Kč, 1 000 Kč, 1 500 Kč, 2 000 Kč, 3 000 Kč, 1 000 Kč, 1 500 Kč, 3 000 Kč a 2 000 Kč. Poskytnutí finančních prostředků žalované dále dokládá výpis z účtu žalované (číslo uvedeno v žalobním tvrzení) a to z období od 28. 11. 2023 do 27. 12. 2023.9. Žalobce nedoložil žádné konkrétní důkazy o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobce nedoložil smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly finanční prostředky žalované poskytnuty.10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Soud z předžalobní výzvy zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové částky 56 205,83 Kč a dále nákladů právního zastoupení s tvrzením, že tato částka je žádána na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.11. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. V žalobě se ale žalobce domáhá plnění z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce doložil poskytnutí finančních prostředků žalované, a to bezhotovostně, převodem na účet žalované. Žalované byla na její účet připsána celkem částka 20 000 Kč. Právní důvod poskytnutí finančních prostředků není doložen, žalované se tedy dostalo plnění bez právního důvodu, případně z neplatného právního důvodu, pokud poskytovatel úvěru nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná finanční prostředky čerpala prostřednictvím svého účtu, ale dosud je nevrátila. Žalobce je aktivně legitimován k vymáhání dlužné částky, neboť pohledávka mu byla postoupena. Je tedy povinna bezdůvodné obohacení, které se jí dostalo, vydat. Co do požadavku na zaplacení jistiny soud žalobě vyhověl. Žalobce však v předžalobní výzvě nevyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ale k plnění na základě uzavřené smlouvy. Tuto smlouvu však žalobce nemá k dispozici, uzavření smluvního vztahu nedoložil. Soud je toho názoru, že žalobce tvrdil v předžalobní výzvě jiné skutečnosti, než tvrdil v žalobě, respektive vyzval žalovanou k plnění z jiného právního důvodu a žádal plnění v jiné (podstatně vyšší) výši. Tento důvod není prokázán. Dle názoru soudu se tedy žalovaná dosud nedostala do prodlení s plněním vůči žalobci. Z tohoto důvodu soud žalobu částečně zamítl ohledně požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení.13. Žalobce neprokázal řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované. Splnění této podmínky je podstatné pro posouzení platnosti smlouvy o úvěru. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.14. Žalobce o zkoumání úvěruschopnosti žalované nic netvrdil, nedoložil žádné listinné důkazy, nedoložil ani smlouvu. Žalovaná namítala, že úvěruschopnost nebyla zkoumána řádně. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně a žalovaná se tedy dosud nedostala do prodlení s plněním, neboť samotná výzva k plnění nemůže určit lhůtu k plnění.15. Žalovaná tedy není dosud v prodlení s plněním dluhu a soud z těchto důvodů zamítl žalobu v části, kde se žalobce domáhá zaplacení zákonných úroků z prodlení.16. Žalovaná požádala o možnost úhrady ve splátkách, a to s ohledem na své finanční možnosti. Její žádosti soud vyhověl a rozhodl o její povinnosti zaplatit dlužnou částku ve splátkách, které jsou specifikovány ve výroku rozsudku. Splátky jsou přiznány pod ztrátou výhody splátek, když podle § 1931 o.z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. Soud vzal v úvahu, že předžalobní výzva uváděla jiné skutečnosti, než které byly uvedeny v žalobním tvrzení. Žalovaná byla vyzývána k plnění z jiného právního důvodu a byla žádána zcela jiná částka. Soud uzavřel, že žalobce nezaslal žalované řádnou předžalobní výzvu a z tohoto důvodu nesplnil podmínku danou uvedeným ustanovením. Soud tedy žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.