6 C 4/2026-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízen. V žalobě uvedl, že jakožto prodejce elektřiny uzavřel s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaná se zavázala dodanou elektřinu odebírat a za sjednané služby žalobci řádně a včas hradit platby dle vyúčtování. Žalobce vystavoval žalované vyúčtování, avšak žalovaná neuhradila řádně a včas dlužnou částku za doklad (fakturu) splatný dne , datum, , vystavený na 16 912,86 Kč a doklad (Faktura), splatný dne , datum, , vystavený na částku 60 875 Kč a dále doklad (faktura) za odpojení elektřiny v částce 907,50, částka byla splatná , datum, . Ke dni následujícímu po dni splatnosti se ocitla žalovaná v prodlení se splácením svého dluhu vůči žalobci a došlo tak k podstatnému porušení smluvních ujednání. V důsledku prodlení žalované zaslal žalobce žalované výzvy k úhradě splatné platby, přičemž za zaslání této upomínky byla žalované účtována částka celkem , hodnota, Kč. Žalovaná vyúčtované dlužné částky žalobci neuhradila.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, prokazuje smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce se zavázal dodávat žalované elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa, žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu hradit platbu řádně a včas. Součástí uvedené smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, přičemž jak plyne právě ze všeobecných obchodních podmínek, oddílu „poplatky“, byla sjednána povinnost uhradit poplatek ve výši 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě již splatné platby.4. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, , splatného dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaná měla v období 8. 4. 2024 – 6. 9. 2024 nedoplatek 16 912,86 Kč. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, , splatného dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaná měla v období 7. 9. 2024 – 4. 3. 2025 nedoplatek 60 875 Kč. Z vyúčtování daňového dokladu č. , hodnota, splatného dne , datum, má soud za prokázané, že žalované byl vyúčtován poplatek za odpojení elektřiny v částce 907,50 Kč. Z e-mailové korespondence má soud za prokázané doručení předmětných vyúčtování žalované. Z upomínek vystavených , datum, , , datum, , , datum, a , datum, má soud za prokázané, že žalované byly účtovány 4 poplatky za upomínky v částce po 240 Kč, celkem , hodnota, Kč.5. Z předžalobní upomínky a potvrzení o podání má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzývána právní zástupkyní žalobce k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.7. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce, jakožto prodejce elektřiny, uzavřel s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával žalobce elektřinu a zajistil distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž žalovaná se zavázala platit za dodanou elektřinu řádně a včas. Žalovaná neuhradila řádně a včas nedoplatky za období výše uvedená a neuhradila poplatek za odpojení a poplatky za upomínky.8. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „energetický zákon“) se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.9. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.10. Podle § 50 odst. 6 energetického zákona se smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy.11. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Žalobce, jakožto dodavatel elektřiny, prokázal existenci smluvního vztahu mezi ním a žalovanou. Žalobce se zavázal dodávat žalované elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa, žalovaná se zavázala platit za dodanou elektřinu řádně a včas. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalované řádně vyfakturován dle platných sazeb, jak je patrné z daňových dokladů označených v odstavci 4. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny byly také všeobecné obchodní podmínky. Žalobní tvrzení je tedy prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalovaná zůstala nečinná, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedla. Netvrdila ani nedoložila, že by fakturované částky uhradila. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že zůstane nečinný a netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány soudem na adresu jejího trvalého bydliště. Listinné důkazy tvoří logický celek se žalobním tvrzením, důkazy nebyly zpochybněny ani vyvráceny. Žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné neuhrazené částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu, když prodlení žalované nastalo den následující po stanovené splatnosti poslední fakturou stanovené dlužné částky, tedy konkrétně fakturou – daňovým dokladem č. , hodnota, , splatným dne , datum, . Výše zákonného úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 430 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 187 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 655,36 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.