6 C 438/2025-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uhrazení částek uvedených ve výrokové části tohoto rozhodnutí. V žalobě uvedl, že uzavřel dne , datum, se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával žalované elektřinu a distribuční služby na adresu , adresa, , kdy za tyto služby se žalovaná zavázala řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobce vyúčtoval dodávku elektřiny za období 17. 5. 2024 – 31. 12. 2024, fakturou č. , hodnota, , se splatností , datum, , v níž vyčíslil nedoplatek ve výši 59 893,30 Kč. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila. Žalobce si vyúčtoval poplatek za 3 upomínky odeslané žalovanému ve výši celkem , hodnota, Kč.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Nečinností dala konkludentně souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání.3. Plná moc prokazuje, že žalovaná byla vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa.4. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, č. , hodnota, prokazuje smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce se zavázal dodávat žalované elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa, žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu hradit platbu řádně a včas. Součástí uvedené smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, přičemž jak plyne právě ze všeobecných obchodních podmínek, oddílu „poplatky“, byla sjednána povinnost uhradit poplatek ve výši 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě již splatné platby.5. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, , splatného dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaná měla v období 17. 5. 2024 – 31. 12. 2024 nedoplatek 59 893,30 Kč. Faktura dokládá započtení uhrazených záloh.6. Z upomínek ze dne , datum, , 26. 11. 202430. 9. 2024 má soud za prokázané, že žalobce za zaslání upomínky vyúčtoval částku 240 Kč, za tři upomínky tedy 720 Kč.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.8. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce, jakožto prodejce elektřiny, uzavřel se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kterých dodával žalobce elektřinu a zajistil distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese výše označené, přičemž žalovaná se zavázala platit za dodanou elektřinu řádně a včas. Žalovaná neuhradila řádně a včas nedoplatek za elektřinu v částce 59 893,30 Kč. V souvislosti s neplněním platebních povinností byla žalovaná třikrát upomínána, kdy každá z upomínek je účtována částkou 240 Kč.9. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „energetický zákon“) se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.10. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.11. Podle § 50 odst. 6 energetického zákona se smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy.12. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Žalobce, jakožto dodavatel elektřiny prokázal existenci smluvního vztahu mezi ním a žalovanou. Žalobce se zavázal dodávat žalované elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa, žalovaná se zavázala platit za dodanou elektřinu řádně a včas. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalované řádně vyfakturován dle platných sazeb, jak je patrné z faktury – daňového dokladu. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny byly také všeobecné obchodní podmínky. Žalobní tvrzení je tedy prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalovaná zůstala nečinná, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedla. Netvrdila ani nedoložila, že by fakturované částky uhradila. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že zůstane nečinný a netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány soudem na adresu jejího trvalého bydliště. Listinné důkazy tvoří logický celek s žalobním tvrzením, důkazy nebyly zpochybněny ani vyvráceny. Žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné neuhrazené částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu, když prodlení žalované nastalo den následující po stanovené splatnosti fakturou stanovené dlužné částky. Výše zákonného úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 909 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 425 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 613,30 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.