9 C 152/2021-17 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za období od července 2018 do srpna 2020 (žalovaný, jakožto držitel televizního přijímače, se dle žalobkyně stal poplatníkem s účinností od 1. 4. 1991). Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, kdy mu byla doručena předžalobní výzva k plnění. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, neboť nebyl ze strany žalobkyně informován o dlužné částce, navíc není vlastníkem televizního přijímače a na adrese [adresa žalovaného]). Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 21. 6. 2021 soud zjistil, že jako poplatník se přihlásil [celé jméno žalovaného], tedy osoba stejného jména a příjmení jako žalovaný, datum narození nebylo uvedeno. K přihlášení poplatníka mělo dojít od dubna 1991, přičemž k tomuto datu byly žalovanému dva roky (narozen [datum]). Z výpisu z Centrální evidence obyvatel týkající se žalovaného pak soud zjistil, že otec žalovaného má stejné jméno a příjmení, datum narození [datum]. Z výzvy k úhradě ze dne 26. 11. 2020 učiněné prostřednictvím České pošty, včetně příslušné poštovní doručenky, soud zjistil, že výzva k úhradě byla doručována [celé jméno žalovaného], tj. osobě shodného jména a příjmení se žalovaným, avšak bez uvedení data narození, a to na adresu [obec a číslo]. Výzva k vyzvednutí písemnosti byla zanechána 1. 12. 2020, dle pošty se adresát z uvedené adresy odstěhoval. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný není přihlášeným poplatníkem televizních poplatků tak, jak žalobkyně v podané žalobě tvrdila a následně prokazovala, neboť není možné, aby se jako poplatník přihlásil již k datu 1. 4. 1991, neboť v té době byly žalovanému pouhé dva roky. Je tak zřejmé, že došlo k záměně dvou osob stejného jména a příjmení, žalobkyně jako žalovaného označila nesprávnou osobu, a proto soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak náhradu nákladů nepožadoval. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.