5 C 67/2022-13 — Okresní soud v Nymburce

Shora uvedená manželka předložila soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu svého manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Manžel se k návrhu připojil. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť účastníci jsou státními příslušníky Slovenské republiky. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. V daném případě jsou jak Česká republika, tak Slovenská republika členy Evropské unie a pravomoc soudu je proto třeba posuzovat nejprve podle právních předpisů Evropské unie. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 2201/2003, o soudní příslušnosti, uznání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (dále jen Nařízení Brusel IIa). Pravomoc zdejšího soudu pak vyplývá z ustanovení čl. 3 Nařízení Brusel IIa, podle kterého jsou mimo jiné příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Podle článku 8 písm. a) Nařízení rady (ES) č. 1259/2010 se rozvod řídí právem státu, v němž mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení u soudu. Rozhodným právem je tak právní řád České republiky. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:</b> Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Rožďalovicích. U obou účastníků se jedná o manželství první. Oba účastníci jsou národnosti slovenské a státními příslušníky Slovenské republiky. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2021, č.j. 11 Nc 64/2021- 13, který nabyl právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že byla soudem schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem, a to synovi [jméno], [datum narození], a dceři [jméno], [datum narození], pro dobu po rozvodu. Manželství uzavírali účastníci z vzájemné citové náklonnosti po zhruba tříleté známosti. Ještě před jeho uzavřením se účastníkům narodil nezletilý syn [jméno]. Manželství účastníků však bylo spokojené jen krátce. [příjmení] [jméno] se sice narodila za trvání manželství, ale věkový rozdíl mezi dětmi byl poměrně malý. Manželka se cítila vyčerpaná jednak péčí o 2 malé děti, jednak zdravotně, neboť ještě musela řešit své vlastní závažné onemocnění. Psychická a fyzická zátěž s tím vším spojená se pak začala odrážet v komunikaci mezi účastníky. Vzájemné hádky a neshody vedly k citovému odcizení mezi účastníky. Manžel vyřešil manželskou krizi tím, že navázal známost s jinou ženou a v září 2021 se odstěhoval ze společné domácnosti. Od té doby se účastníci nepokusili o obnovení manželského soužití a tuto možnost vyloučili i do budoucna. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud ve vzájemném citovém odcizení mezi účastníky v důsledku jejich neschopnosti spolu konstruktivně komunikovat a řešit problémy. Po provedeném dokazování, zejména z výpovědi účastníků, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, dále jen o. z., kdy manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 o.z.). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Manželství je rozvrácené a nefunkční, když účastníci spolu nežijí a citově se odcizili. Za shora uvedeného stavu má tedy soud za to, že manželství je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. Současně nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení.