8 C 191/2021-26 — Okresní soud v Nymburce

1. Osvojitel se návrhem ze dne [datum] domáhal osvojení osvojenkyně, které je obdobou osvojení nezletilého s odůvodněním, že je manželem matky osvojenkyně a od jejích 10 let se o ní stará jako o vlastní. Osvojenkyně ho vždy považovala za svého otce. Syn osvojenkyně ho rovněž považuje za svého vlastního dědečka. Biologický otec zemřel, během svého života o ni ani nejevil zájem. 2. Osvojenkyně se k návrhu připojila a s osvojením souhlasil. 3. Manželka osvojitele se k návrhu připojila a souhlasila s osvojením své dcery. 4. Syn osvojenkyně se k návrhu připojil a souhlasil s osvojením své matky. 5. Z rodného listu [celé jméno osvojenkyně] soud zjistil, že osvojenkyně se narodila dne [datum] v [obec] a jako dcera rodičů [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec] a [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec]. 6. Z oddacího listu ze dne [datum] soud zjistil, že osvojitel je manželem matky osvojenkyně. 7. Z oddacího listu ze dne [datum] soud zjistil, že osvojenkyně je vdaná za [jméno] [příjmení], [datum narození]. 8. Výpisem z centrální evidence obyvatel soud ověřil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] je synem osvojenkyně a otec osvojenkyně zemřel dne [datum] 9. Z výpovědi osvojitele soud zjistil, o osvojenkyni se stará už více než 30 let. Vozil jí na tréninky a staral se o ni jako o vlastní dceru. S matkou osvojenkyně se zasnoubili asi po dvouleté známosti. V tu dobu už se o osvojenkyni staral. Menší věkový rozdíl nijak zvlášť nevnímal. Následků osvojení si je vědom, chce tyto následky vyvolat. 10. Z výpovědi osvojenkyně soud zjistil, že má zájem, aby osvojitel byl napsán v jejím rodném listě jako otec. Souhlasila s tím, co uvedl osvojitel, byla poučena o následcích osvojení a na osvojení trvala. 11. Z výpovědi manželky osvojitele soud zjistil, že tato si je vědoma následků osvojení a s osvojením souhlasí. 12. Z výpovědi manžela osvojenkyně soud zjistil, že ten si je vědom následků osvojení a s osvojením souhlasil. 13. Z výpovědi syna osvojenkyně soud zjistil, že považuje osvojitele za svého vlastního dědečka, byl poučen o následcích, které pro něj bude mít osvojení jeho matky a o možnosti vyslovit nesouhlas s tím, že by pro něj osvojení nemělo důsledky. S osvojením matky po poučení souhlasil. 14. Podle ust. § 833 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. 15. Dle ust. § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 16. Podle ust. § 847 citovaného zákona zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. 17. Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodily později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas (§ 852 o. z.). 18. Vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám (§ 853 odst. 1, 2 o. z.). 19. V řízení bylo prokázáno, že osvojitel o osvojenkyni pečoval jako o vlastní od jejích cca 10 let. Je mezi nimi vztah jako mezi rodičem a dítětem. Osvojitel je manželem matky osvojenkyně, která s osvojením souhlasila. Biologický otec zemřel a osvojenkyně ho za svého otce ani nepovažuje. Naopak mí péči otce v posledních 30 letech nahrazoval právě osvojitel. Účastníci byli poučeni o následcích osvojení a na osvojení trvali. Soud dospěl k závěru, že osvojení není v rozporu v rozporu s dobrými mravy, a proto rozhodl o osvojení osvojence v souladu s § 847 odst. 1 písm. d) o.z. Za překážku osvojení soud nepovažoval věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojenkyní (necelých 8 let), neboť u osvojení zletilého není primárním účelem zajištění péče a výchovy osvojovaného, ale nastolení právního stavu rodič-dítě, přičemž v řízení bylo prokázáno, že osvojitel a osvojenkyně takový vztah mezi sebou jednoznačně mají. 20. Ve smyslu § 852 o.z. soud rozhodl rovněž o tom, že osvojení má následky i pro syna osvojenkyně, neboť dal k osvojení souhlas. 21. Soud rozhodl o nákladech řízení podle ust. § 23 z.ř.s., když neshledal okolnosti, pro které by bylo možno uložit náhradu nákladů některému z účastníků.