17 C 71/2023-32 — Okresní soud v Nymburce

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se manželka domáhá rozvodu manželství. Návrh odůvodnila tím, že manželství účastníků je již prázdným svazkem, po dobu [anonymizováno] let žijí manželé odděleně, přestože sdílí společnou domácnost. Manželka vylučuje obnovení manželského soužití, nemá zájem na dalším trvání manželství, manželství účastníků považuje za hluboce a trvale rozvrácené, manželství neplní svou funkci a je toliko formálním svazkem. Manžel s návrhem na rozvod manželství nesouhlasí. Namítá, že si s manželkou slíbili, že spolu budou do konce života, on je křtěný katolík, jeho víra rozvod zakazuje. Manželství bylo [anonymizováno] let spokojené. Manželka měla od r. [rok] poměr se svým spolupracovníkem, což je příčinou rozpadu jejich manželství. V [anonymizováno] [rok] manželka opustila ložnici a odstěhovala se do [anonymizována dvě slova]. Žádal ji o peníze na opravu domu, ale s tím ona nesouhlasí. Manželka žádá o rozvod, aby z manžela dostala další peníze. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Manželé uzavřeli manželství dne [datum] v [obec]. Oba považovali manželství zpočátku za spokojené. Z pohledu manželky došlo k postupnému odcizení manželů tím, že spolu trávili málo času, manžel jezdil na víkendy ke svým rodičům, ona byla doma s dětmi. Ona si pak našla své přátele a víkendy trávila s nimi. Z pohledu manžela bylo manželství spokojené do doby, než si manželka našla v zaměstnání [anonymizováno], s nímž trávila všechen svůj čas. Oba manželé pak shodně uvádí, že cca [anonymizováno] let spolu nespí v jedné místnosti, manželka je v obýváku, manžel v ložnici. Téměř totožnou dobu rovněž společně nehospodaří, každý má svůj účet, jídlo nakupují zvlášť, na elektřinu dává manželka manželovi peníze v hotovosti. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu posoudil soud po právní stránce takto: <i>Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 tohoto ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> V posuzovaném případě z v podstatě shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé po dobu téměř [anonymizováno] let žijí v rámci jedné domácnosti odděleně, odděleně hospodaří. Manželka pak zcela vylučuje obnovení manželského soužití, nechce v manželství setrvat. Manželství je přitom svazkem dvou osob, pokud jedna z těchto osob nechce v manželství setrvat, nelze ji k tomu z pohledu soudu nutit, nejsou-li dány zákonem stanovené důvody, přičemž takovéto důvody zjištěny nebyly. Jelikož tak byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o.z., soud návrhu na rozvod manželství v celém rozsahu vyhověl. Pokud se týče příčiny rozvratu manželství, má soud za to, že příčinou rozvratu bylo postupné citové odcizení mezi manželi v důsledku odlišných představ manželů o trávení jejich společného času. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání náhrady podle druhé věty citovaného ustanovení.