5 C 24/2023-12 — Okresní soud v Nymburce

Shora uvedená manželka předložila soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu svého manželství uzavřeného dne [datum] před Městským úřadem v Poděbradech. Manžel s rozvodem souhlasil. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. V daném případě jsou jak Česká republika, tak Slovenská republika členy Evropské unie a pravomoc soudu je proto třeba posuzovat nejprve podle právních předpisů Evropské unie. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (EU) č. 2019/1111, o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (dále jen Nařízení Brusel II ter). Pravomoc zdejšího soudu pak vyplývá z ustanovení čl. 3 Nařízení Brusel II ter, podle kterého jsou mimo jiné příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Pokud jde o hmotné právo pak je třeba vycházet z ustanovení § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem, ve spojení s § 50 odst. 1 citovaného zákona, podle kterého rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Rozhodným právem je tak právní řád České republiky. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:</b> Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou účastníků se jedná o manželství první. Manželka je národnosti české a státním příslušníkem ČR, manžel je národnosti slovenské a státním příslušníkem Slovenské republiky. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 1. 2023, č.j. 13 Nc 5/2023-18, který nabyl právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že byla soudem schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem, a to synovi [jméno], [datum narození], a dceři [jméno], [datum narození], pro dobu po rozvodu. Manželství uzavírali účastníci z vzájemné citové náklonnosti. Problémy v manželském soužití začaly v okamžiku, kdy manžel začal ve zvýšené míře požívat alkoholické nápoje. Pod vlivem alkoholu se manžel choval agresivně, když slovně urážel a ponižoval manželku, rozbíjel vybavení domácnosti. Těmto scénám byly nuceny přihlížet i jejich nezletilé děti. Manželka proto ztratila k manželovi důvěru i citový vztah. Manželská krize byla završena odchodem manžela ze společné domácnosti v lednu 2023. Od té doby se účastníci nepokusili o obnovení manželského soužití a tuto možnost vyloučili i do budoucna. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud na straně manžela, v jehož chování k manželce i dětem se výrazně negativně promítal vliv nadměrného požívání alkoholu. Po provedeném dokazování, zejména z výpovědi účastníků, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, dále jen o. z., kdy manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 o.z.). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Manželství je rozvrácené a nefunkční, když účastníci spolu nežijí a citově se odcizili. Za shora uvedeného stavu má tedy soud za to, že manželství je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. Soud přitom neshledal zvláštní důvody, pro které by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení.