5 C 89/2023-32 — Okresní soud v Nymburce

Shora uvedená manželka předložila soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu svého manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Manžel se k návrhu připojil. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:</b> Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou účastníků se jedná o manželství třetí. Oba účastníci jsou národnosti české a státními příslušníky ČR. Z manželství účastníků se děti nenarodily. Manželství uzavírali účastníci z vzájemné citové náklonnosti po půlročním partnerském soužití. Již během této doby účastníci řešili neshody, které pramenily z toho, že na sebe měli vzájemně žárlit. Sňatek pak uzavírali s tím, že se odevzdávají jeden druhému a tudíž není prostor na nějakou žárlivost. Současně se měli dohodnout, že manžel skončí v zaměstnání a bude vypomáhat manželce v jejím podnikaní. Realita však byla zcela odlišná a vzájemná očekávání účastníků se nenaplnila. Manželce vadila zejména žárlivost ze strany manžela, a to dokonce i na jejího syna z předchozího manželství. Rovněž o výpomoci manžela s jejím podnikáním měla jiné představy a postupně nabývala pocitu, že veškerou zodpovědnost s finančním zabezpečením rodiny přenechal manžel na ní. Proto chtěla, aby si manžel našel novou práci. Manžel sice připouštěl, že na manželku žárlil, současně však namítal, že to bylo vzájemné. Zdůrazňoval, že určitě finanční nouzí netrpěli, když manželka velmi výhodně prodala svůj dům. Mezi účastníky pak docházelo k hádkám a neshodám. Manželská krize vyvrcholila v prosinci 2022 s tím, že k [datum] se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Od té doby se účastníci nepokusili o obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud ve vzájemném citovém odcizení mezi účastníky v důsledku jejich neschopnosti spolu konstruktivně komunikovat a řešit problémy. Po provedeném dokazování, zejména z výpovědi účastníků, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, dále jen o. z., kdy manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 o.z.). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Manželství je rozvrácené a nefunkční, když účastníci spolu nežijí a citově se odcizili. Za shora uvedeného stavu má tedy soud za to, že manželství je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení.