9 C 11/2023-30 — Okresní soud v Nymburce

Návrhem podaným dne 13. 1. 2023 se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 13. 1. 2001 s tím, že manželé nevedou společnou domácnost od konce [anonymizováno] [rok], kdy se manžel ze společné domácnosti odstěhoval. V důsledku neexistence manželského soužití se manželé vzájemně citově odcizili, téměř spolu nekomunikují a manželství je tak pouhým formálním svazkem. Manželům se dne 15. 6. 2001 narodil dnes již zletilý syn [jméno] [celé jméno manžela], a dne 29. 5. 2007 dosud nezletilý syn [jméno] [celé jméno manžela], o jehož výchově a výživě pro dobu po rozvodu manželství účastníků bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Nymburce. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a připojil se k němu s tím, že skutečnosti v návrhu uvedené jsou pravdivé. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Za trvání manželství se manželům narodil dne 15. 6. 2001 dnes již zletilý syn [jméno] [celé jméno manžela], a dne 29. 5. 2007 dosud nezletilý syn [jméno] [celé jméno manžela], o jehož výchově a výživě pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], právní moc [datum rozhodnutí], kterým byl nezletilý [jméno] svěřen do péče matky, otci bylo uloženo platit výživné. Z výpovědi manželů pak soud zjistil, že nevedou společnou domácnost od [anonymizováno] [rok], kdy se manžel ze společného bydliště odstěhoval. Manželé se z důvodu ukončení společného soužití vzájemně citově odcizili, nekomunikují spolu a nestýkají se, ani jeden z nich nemá zájem na obnovení jejich manželského soužití. Ohledně záležitostí nezletilého [jméno] jsou schopni se dohodnout, kdy se snaží s ohledem na věk syna respektovat jeho přání a názory. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci řízení splnili všechny podmínky rozvodu manželství podle § 755 o. z., neboť jejich manželství neplní své funkce a náprava již není možná – účastníci žijí od [anonymizováno] [rok] odděleně, jejich manželství dlouhodobě neplní své funkce a manželé nemají zájem na obnovení jejich manželského soužití. Poměry k nezletilému synovi účastníků byly pro dobu po rozvodu manželství upraveny rozsudkem zdejšího soudu, který nabyl právní moci a rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilého (rodiče jsou schopni se ohledně záležitostí syna dohodnout, odděleně žijí již od [anonymizováno] [rok], a proto rozvodem manželství nedojde v poměrech nezletilého [jméno] k žádné faktické změně). Soud má tedy ve smyslu ustanovení § 755 o. z. za to, že manželské soužití účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat jeho obnovení. Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, a soudem nebyly shledány důvody pro jejich přiznání, přičemž manželka náhradu nákladů řízení nepožadovala.