5 C 327/2023-108 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, proti žalovanému domáhala vyklizení shora specifikovaného pozemku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je vlastnicí pozemku parc. č. , hodnota, (orná půda) o výměře , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m² v k. ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“). Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, paní , jméno FO, , byla uzavřena pachtovní smlouva ze dne , datum, , na jejímž základě propachtovala paní , jméno FO, žalovanému na dobu 7 let, tj. do , datum, pozemky v k. ú. , adresa, - parc. č. , hodnota, o výměře 2 547 m², parc. č. , hodnota, o výměře 2 920 m², parc. č. , hodnota, díl 1 o výměře 5 892 m², parc. č. 671/1 díl 1 o výměře 11 818 m², parc. č. 671/5 o výměře 156 m², které měly celkovou výměru 23.333 m². Předmětem pachtu však byly pozemky o celkové výměře 9.211 m², tj. pouhých 39,48 % výměry všech dotčených pozemků. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkové úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město , adresa, , pobočka , adresa, , ze dne , datum, , č.j.: SPU 410952/2020, bylo rozhodnuto o pozemkových úpravách, na jehož základě se právní předchůdkyně žalobkyně stala vlastníkem předmětného pozemku. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, a k tomuto datu tak zanikl původní předmět pachtu. Dle názoru žalovaného se však počínaje dnem , datum, stal předmětem pachtu předmětný pozemek, a to údajně s ohledem na článek VII. pachtovní smlouvy, dle kterého „v případě pozemkových úprav prováděných dle zvláštního předpisu, se dnem, kdy podle zvláštního předpisu zaniká dosavadní pachtovní vztah k propachtovaným pozemkům dle této smlouvy, předmětem pachtu se podle této smlouvy stávají pozemky, které propachtovateli zůstaly ve vlastnictví, nebo které nabyl do svého vlastnictví či spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav.“ Žalobkyně se s tímto názorem žalovaného neztotožňuje. Dle názoru žalobkyně je znění příslušného ustanovení článku VII. pachtovní smlouvy neurčité a tedy neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy, aby vlastník pozemků poté, co s nimi budou provedeny pozemkové úpravy, byl bez dalšího zavázán k jejich propachtování, resp. mu byly automaticky bez dalšího propachtovány, aniž by však předem vůbec věděl, v jakém rozsahu by se tak mělo stát, a aniž by měl možnost tento výsledný rozsah propachtovaných pozemků jakkoli ovlivnit. Zvláště pak za situace, když původní rozsah propachtovaných pozemků nezahrnoval veškerou jejich výměru, nýbrž jen nějakých 39,48 % jejich výměry. Žalobkyně má tedy primárně za to, že po provedení pozemkových úprav nemohlo platně dojít k rozšíření předmětu pachtu o více než 13.000 m² oproti původně sjednanému rozsahu pachtu, neboť nikdy nebylo vůli propachtovatele přenechat pachtýři do užívání veškeré pozemky, jejichž je vlastníkem. Pachtovní smlouva byla navíc uzavřena na dobu určitou 7 let, tedy do , datum, . Žalobkyně dne , datum, , tj. bez zbytečného odkladu poté, co zjistila, že žalovaný užívá předmětný pozemek a zároveň v šestém roce trvání pachtovní smlouvy vyzvala žalovaného k uvolnění pozemku a sdělila mu, že s ním odmítá uzavřít smlouvu za účelem dalšího užívání pozemku. Žalobkyně tedy dala žalovanému jasně najevo, že nemá zájem na automatickém prodloužení pachtovní smlouvy, přičemž tak učinila v šestém roce trvání pachtovní smlouvy, jak předpokládala pachtovní smlouva v jejím ustanovení článku V. odst. a). Pachtovní smlouva skončila nejpozději k , datum, uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalovaný však předmětný pozemek odmítá vyklidit a předat žalobkyni. Závěrem žalobkyně zdůraznila, že vzhledem k tomu, že v projednávaném případě nebyly předmětem nájmu (pachtu) celé pozemky, ale pouze části pozemků neodpovídá definice článku VII. „vzorové“ úpravě a odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5410/2016, je tedy nepřípadný. Jak žalobkyně uvedla, i pokud by se předmětný pozemek stal předmětem pachtu po provedení pozemkových úprav, pachtovní smlouva skončila nejpozději k , datum, uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Podle žalobkyně nedošlo k automatickému prodloužení doby jejího trvání, když žalobkyně již dne , datum, a následně opakovaně avizovala, že má zájem na vyklizení pozemku. Na okolnost, kdy strana dala najevo, že nájem končí, se výslovně odvolává ustanovení § 2230 odst. 2 o. z. Skutečnost, že žalobkyně přijímala pachtovné odpovídající celé ploše pozemků, které žalovaný dle názoru žalobkyně bez právního důvodu neoprávněně užívá, nenapravuje nedostatek právního důvodu užívání pozemků a představuje pouze snižování ztrát v důsledku bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Na svou obranu zejména zdůraznil, že se jedná v pořadí o již druhou žalobu na vyklizení předmětného pozemku, když předchozí řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Žalovaný má naopak za to, že rozhodnutím o komplexní pozemkové úpravě, na základě kterého paní , jméno FO, pozbyla vlastnické právo k pozemkům zapsaným LV č. , hodnota, , tj. k pozemkům parc. č. , hodnota, o výměře 2 547 m², parc. č. , hodnota, o výměře 2 920 m², parc. č. , hodnota, díl 1 o výměře 5 892 m², parc. č. 671/1 díl 1 o výměře 11 818 m², parc. č. 671/5 o výměře 156 m², a současně nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku, jehož výměra činí 23.341 m², se v souladu s článkem VII. pachtovní smlouvy stal předmětný pozemek novým předmětem pachtu. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Následně paní , jméno FO, jako prodávající a společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako kupující uzavřely dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k předmětnému pozemku. Dne , datum, pak společnost , právnická osoba, předmětný pozemek prodala žalobkyni s právními účinky zápisu vkladu vlastnického práva ke dni , datum, . Dne , datum, se na žalovaného obrátila zástupkyně společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a informovala žalovaného o tom, že bude na předmětném pozemku hospodařit. Žalovaný na to reagoval oznámením, že předmětný pozemek užívá na základě platné pachtovní smlouvy. Dne , datum, byl žalovanému doručen od žalobkyně dokument označený jako „Uvolnění pozemku“, ve kterém žalobkyně mimo jiné uvedla, že s žalovaným odmítá uzavřít novou pachtovní smlouvu. Žalovaný však setrval na svém stanovisku, že předmětný pozemek užívá na základě platného právního titulu a upozornil žalobkyni na ustanovení článku VII. pachtovní smlouvy a stejně tak na judikaturu Nejvyššího soudu ČR týkající se odkládací podmínky vzniku nájemního, resp. pachtovního vztahu v případě komplexních pozemkových úprav. Dále bylo žalovanému v únoru 2023 doručeno oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „SZIF“) o zahájení řízení pod č.j.: SZIF/2023/0156292 ze dne , datum, . Žalovaný byl vyzván, aby doložil doklad prokazující právní důvod užívání předmětného pozemku, nebo zaslal souhlas s provedením navržených změn na základě ohlášení společnosti , právnická osoba, Žalovaný doložil SZIF pachtovní smlouvu a související listiny. Následně mu bylo doručeno oznámení SZIF/2023/0305677 ze dne , datum, o neprovedení aktualizace evidence půdy s odůvodněním, že platný důvod užívání k posuzovanému pozemku dosud svědčí žalovanému. Žalovaný má za to, že citovaný článek VII. pachtovní smlouvy vyjadřuje vůli smluvních stran, aby se předmětem pachtu staly pro případ pozemkových úprav všechny pozemky, které propachtovateli zůstaly ve vlastnictví, nebo které nabyl do svého vlastnictví podle schválených pozemkových úprav, a to bez ohledu na výměru těchto pozemků. Žalobkyni nic nebránilo, aby v souladu s článkem V. písm. a) pachtovní smlouvu řádně a včas vypověděla. Jelikož tak neučinila, žalovaný i nadále užívá předmětný pozemek v souladu s pachtovní smlouvou. Dopis žalobkyně ze dne , datum, označený jako „Uvolnění pozemku“ nelze považovat za výpověď. Žalovaný závěrem zdůraznil, že žalobkyně nemohla vypovídat pachtovní smlouvu ve chvíli, kdy ani nevěděla, že pachtovní smlouva existuje a jaký je její obsah. Pokud žalobkyně zpochybnila vůli právní předchůdkyně - paní , jméno FO, , jedná se o pouhou spekulaci, když ke svému tvrzení nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně zcela nelogicky a chaoticky v průběhu let mění své názory a postoje k době skončení pachtovní smlouvy. V žádném případě se nemůže jednat o alternativní postoj k pachtovní smlouvě, jak žalobkyně uvedla při jednání. Původní předmět pachtu dle pachtovní smlouvy se žádným způsobem nerozšířil, nepřelil, jelikož v důsledku pozemkových úprav zanikl. Milníkem je datum , datum, , kdy původní pachtovní vztah k původním pozemkům skončil a vznikl zcela nový pachtovní vztah s novým předmětem pachtu. Žalobkyně v letech 2022-2023 přijímala pachtovné odpovídající celé výměře předmětného pozemku a dokonce o jeho úhradu žalovaného výslovně prostřednictvím emailu požádala. I tímto postupem žalobkyně utvrzovala žalovaného v tom, že hodlá jednat