13 C 250/2020-47 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek spolu s úrokem v celkové výši výši [částka] a poplatek [částka] za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 13 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku [částka]. Tuto částku se zavázal vrátit spolu s poplatkem a úrokem v celkové výši [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka] v 13 měsíčních splátkách po [částka]. Pohledávka pak byla postupována až na žalobce. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla zjišťována mimo jiné z výpisu z účtu žalovaného, z jeho pracovní smlouvy a z dokladů ohledně výše jeho příjmů. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 6. Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1887 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Protože žalovaný jej neuhradil, uložil mu soud zaplatit dlužnou jistinu rozsudkem. 9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). 10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady [číslo] s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. 11. Soud po právní stránce posuzoval především to, zda poplatky včetně úroku za úvěr ve výši [částka] poskytnutý na dobu 13 měsíců jsou přiměřené. Do celkové výše poplatků a úroku soud nezapočítával poplatek za hotovostní inkaso splátek, neboť jde o službu, tedy jakýsi nadstandard, kdy se úvěrovaný nemusí starat o zasílání splátek, neboť osoba pověřená úvěrujícím přijde za ním sama pro splátku. Úvěr tak stojí na poplatcích [částka] (poplatek [částka] + úrok [částka]), což je 29,16 % poskytnuté částky. K otázce přiměřenosti odměny úvěrujícího či zapůjčitele se vyslovil ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012 č. j. 101 VSPH 14/2012-54 Vrchní soud v Praze, který dospěl k závěru, že je nemravný zisk nad 30 % poskytnuté částky na dobu 13 měsíců. Tady by měl žalovaný zaplatit 29,16 %, což se jeví ve světle zmíněného judikátu jako přiměřené. Z uvedených důvodů proto soud žalobě i v této části vyhověl. 12. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku a náhrady účelně vynaložených nákladů. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta 0,1 % dlužné částky denně, omezená na [částka], což je 50 % jistiny, je přiměřená, tudíž jsou v souladu se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy a soud proto rovněž v této části žalobě vyhověl. 13. Konečně žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené a tudíž i ohledně úroku z prodlení bylo žalobě vyhověno. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný (částečné zastavení řízení bylo procesně zaviněno stranou žalující), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 72,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,34 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,66 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].