17 C 27/2020-31 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 7 340 Kč. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku 33 280 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč) v 52. týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaná řádně a včas své smluvní závazky neplnila, na svůj závazek ze smlouvy zaplatila celkem částku 5 940 Kč, dle smlouvy celkem neuhradila částku 27 340 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] a ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná jistina částku 20 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 7 340 Kč, přičemž žalobkyně se dále domáhá úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od [datum] (den následující po postoupení pohledávky) do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci provedl dokazování a z jednotlivých důkazů zjistil, že [právnická osoba] (dále také jen„ [název]“) a žalovaná ve formulářové listině [název] ze dne [datum], kterou nazvali smlouva o půjčce [číslo] prohlašují, že [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná potvrzuje, že tuto částku v hotovosti převzala a současně se zavazuje půjčenou částku 20 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč vrátit v 52. týdenních splátkách po 640 Kč, když první splátku se zavazuje zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Dále účastníci uvedené smlouvy prohlašují, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (z uvedené listiny – smlouvy o půjčce ze dne [datum]). Ve formulářové listině [název] označené smluvní podmínky se v článku 8 smluvních podmínek uvádí, že zákazník a [název] se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [název] právo požadovat uhrazení celé zbývající částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. V článku 9 se dále uvádí, že zákazník prohlašuje, že informace, které [název] před uzavřením smlouvy poskytl, jsou správné, že má plnou způsobilost tuto smlouvu uzavřít a je schopen [název] splatit celkovou částku v souladu s touto smlouvou (ze smluvních podmínek na samostatném listu uvedené smlouvy o půjčce). V listině označené smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] se uvádí, že [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila na [právnická osoba] [anonymizováno] a listinou označenou smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky). V dopise [právnická osoba] ze dne [datum] a v dopise [právnická osoba] [anonymizováno] se uvedená postoupení pohledávek oznamují žalované (z uvedeného dopisu ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum], z poštovních podacích archů stvrzených Českou poštou s.p. dne [datum], [datum]). Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzýval žalovanou k zaplacení celkem částky 27 340 Kč do [datum]. Dne [datum] podal právní zástupce žalobkyně listovní zásilku k doručení žalované u České pošty s.p. (z uvedeného dopisu – předžalobní výzvy k zaplacení ze dne [datum] a z poštovního podacího archu ze dne [datum]). Z veřejné části obchodního rejstříku Městského soudu v Praze je zjištěno, že [právnická osoba] měla v období od [datum] do [datum] zapsán předmět činnosti poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. 4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícímu rozhodnému závěru o skutkovém stavu věci: podle smlouvy ze dne [datum], kterou její účastníci [příjmení] a žalovaná, označili smlouva o půjčce [číslo] poskytla [právnická osoba] dne [datum] žalované v hotovosti částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč, to vše v 52. týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátku se zavázala zaplatit [datum] (z uvedené smlouvy o půjčce ze dne [datum]). Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a toto bylo žalované oznámeno dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] (z uvedených smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum], z dopisů ze dne [datum] a [datum], z poštovních podacích archů ze dne [datum] a [datum]). Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení žádným důkazem vyvráceno, žalovaná smluvně dohodnuté povinnosti vůči právní předchůdkyni žalobkyně nesplnila řádně a včas. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky (z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaná se k věci nevyjádřila, soud vychází dále z tvrzení žalobkyně, že žalovaná zaplatila 5 940 Kč, dluh ze smlouvy pak činí celkem 27 340 Kč. Ostatní provedené důkazy a zjištění, zejména samostatné smluvní podmínky, soud nehodnotil, neboť vzhledem k dále uvedeným právním závěrům je již nepovažoval pro posouzení věci za významné. 5. Soud po právní stránce hodnotil prokázaný skutkový stav zejména podle ustanovení právních předpisů účinných v době uzavření obou smluv, tj. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a z. č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), zejména dle § 3028 odst. 3 o. z., podle něhož, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. <i>§ 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>§ 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>§ 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>§ 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> <i>§ 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.</i> <i>§ 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> 6. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako dlužník smlouvu o půjčce dle cit. ust. § 657 obč. zák. a zák. č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které [právnická osoba] poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se poskytnutou částku 20 000 Kč a dále částku označenou jako souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč zavázala splatit v 52. týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná [datum]. Ve smlouvě [právnická osoba] jakožto podnikatelka v oblasti finančních služeb se zavázala poskytnout žalované v postavení spotřebitele peněžní prostředky, přičemž úrok, jakožto cena poskytnutých peněz, sjednán výslovně nebyl. Úrok dle § 121 odst. 3 obč. zák., představuje příslušenství pohledávky a ve své podstatě se jedná o civilní plody peněz, tedy cenu poskytnutých peněz. Naproti tomu poplatek je sjednaným plněním, které nemá povahu příslušenství, jde o samostatnou pohledávku, mající základ ve smluvním ujednání stran. Za situace, kdy mezi smluvními stranami nebyl sjednán úrok za poskytnutí půjčky, jakožto cena peněz, nelze pochybovat o tom, že souhrnné poplatky neměly jinou funkci, než-li funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, plnily tedy funkci úroku z předmětné půjčky. Soud proto nárok označený jako souhrnný poplatek posoudil jako úrok z předmětné půjčky. Byť výše úroku při peněžitých půjčkách není právními předpisy limitně stanovena, platí cit. ust. § 3 ods